O Viktora Koženého soupeří Česko a USA

Viktor Kožený možná přece jen poputuje nakonec k soudnímu líčení do České republiky. K překvapujícímu zvratu v jeho kauze prý došlo po jednání s bahamskými úřady. Na ostrovním státě v Karibiku žije Kožený už řadu let. Čtvrt milionu okradených českých akcionářů ale více zajímá, zda se někdy setkají se svými penězi. Pokračuje Zdeněk Vališ.

Praha chce Koženého, jednoho ze symbolů kuponové privatizace a ´divokého´ kapitalismu, dostat před soud kvůli miliardovým podvodům. O jeho vydání z Baham ale usilují také Spojené státy, a to kvůli praní špinavých peněz a korupci. U nás by mohl dostat trest 12 let, v USA prý až sto let. Kdo bude v souboji o Koženého úspěšnější? Na tuto otázku mohla dát odpověď mise našeho ministerstva spravedlnosti, které pobývala na Bahamách koncem března. Jak řekl Radiu Praha mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun, mise znamenala zásadní posun v celé záležitosti, protože Bahamy do té doby vůbec nereagovaly na žádost Prahy o vydání Koženého.

"Vydávání se řeší před justičními orgány. Poslední slovo má ministr zahraničí Baham. Nicméně, to, že se docílilo, že česká žádost bude projednávána bahamskými úřady a že bude zároveň projednávána dříve než americká, v tom stadiu vydávání před ministrem zahraničí, to je zásadní posun od nereagování k tomu, že se o žádosti bude jednat."

S kým vůbec jednala naše mise na Bahamách o Koženém?

"Jednání proběhlo na základě pozvání generální prokurátorky a ministryně pro právní záležitosti paní Allyson Gibbonové. Nicméně konkrétní jednání o kauze Kožený samozřejmě - a logicky - proběhlo se zástupcem generální prokuratury, což je pan Francis Cumberbatch, který má na starosti vydávací procesy okolo kauzy Kožený."

Podle ministerstva spravedlnosti bahamské úřady uznaly, že česká žádost o vydání Koženého dorazila formálně dříve než americká. Jenže, jak už také bylo řečeno, konečné slovo by nakonec měl ministr zahraničí. A v tomto ohledu se tedy dá jen spekulovat, komu by asi tak dal přednost. Pokud by ale v souboji o Koženého vyhrála Praha, neznamená to ještě, že by se náš podnikavec s irským občanstvím automaticky vyhnul trestu v USA. Podle Petra Dimuna totiž bahamská strana může dát jako podmínku pro vydání Koženého to, že Česko se zaváže k jeho následnému vydání spravedlnosti v USA.

"On by si tady odseděl ten trest a pak po jeho vykonání by byl vydán do Spojených států."

Ještě jsou zde ale desetitisíce drobných akcionářů. Jim by vydání Koženého návrat ukradených peněz nepřiblížilo. Podle předsedy Ochranného sdružení malých akcionářů Karla Staňka by pro ně potrestání Koženého samozřejmě znamenalo obrovskou satisfakci. Na druhou stranu prý tady ani nemusí být.

"Možná by k vymáhání majetku v zahraničí přispělo to, že by pod hrozbou odsouzení a vězení byl třeba sdílnější a sdělil, kde všude ten rozkradený majetek ukrývá."

Akcionářům jde především o to, aby se zjistilo, kde má Kožený více než 30 miliard korun, které podle nich z investičních fondů v Česku zpronevěřil. Dosud se podařilo najít a zablokovat jen zlomky ukradeného majetku. Mimochodem, orgány činné v trestním řízení stíhají Koženého za zpronevěru 13 miliard.