Obcím s velkými dluhy hrozí omezení státních dotací

Ministerstvo financí chce městům a obcím s velkými dluhy omezit státní dotace. Starostové si ale stěžují, že tento postup ohrožuje celou řadu obecních investic. Například výstavbu bytů, kanalizace či plynovodu.

Stát chce tímto způsobem brzdit zadlužování obcí. Některé z nich totiž utrácejí více peněz, než na kolik jim stačí jejich rozpočet. Pokud poměr mezi nutnými splátkami úvěrů a celkovým rozpočtem obcí překročí třicet procent, pak je jednou z variant řešení právě omezení dotací. Ministerstvo financí už v červnu rozeslalo nejzadluženějším obcím dopis, což potvrdil mluvčí Marek Zeman.

"Obce nám měly dát informaci o tom, co způsobilo jejich enormní zadlužení a přijmout následná opatření. Potom běží roční lhůta, kdy budou mít čas provést příslušná opatření ke snížení dluhové služby a pokud by se po roce jejich zadlužení znovu opakovalo, tak až poté by seznam těchto obcí projednala vláda a tento seznam by byl k dispozici jednotlivým resortům, které poskytují dotace, k tomu, aby se mohly rozmyslet a přihlédnout k situaci, která v dané obci je."

Kolika obcí by se to týkalo?

"Ten dopis, který jsme rozesílali, byl určen něco málo přes 200 obcím. Co se týče zadlužení, tak to je problém hlavně velkých měst, které potřebují prostředky na investice. Řada z těchto dluhů pochází z poloviny 90. let, kdy obce, dá se říci, braly úvěry bez toho, aby si dělaly nějakou rozvahu, zda budou mít prostředky na to, tyto úvěry splácet."

Statostové se nyní obávají především o osud projektů financovaných z fondů Evropské unie. Obce je totiž musí nejprve zaplatit a investované peníze dostávají z unie až po jejich dokončení. Protože však chybějí potřebné peníze, často si na tyto akce vezmou úvěry a prostředky z fondů většinou dostanou až po dvou letech. Krátkodobě by tak mohly obce vykazovat velké druhy. Jaká je situace v kraji Vysočina jsme se zeptali náměstka hejtmana Františka Dohnala.

"Takovýto koeficient v kraji Vysočina překračuje 5 obcí. Ani jedna obec není v žádné kritické situaci. Je to způsobeno tím, že některé přijaly úvěry například na rekonstrukci kanalizace, čističek odpadních vod nebo na infrastrukturu. Potom jsou v situaci, že ten úvěr samozřejmě musí splácet a ta splátka úvěru je někdy zvláště u menších obcí poměrně velká."

Dluhy obcí však nemusí přesně vypovídat o jejich situaci. Obec se může dostat do hospodářských problémů i jiným způsobem.

"Například tím, že si nevezmou úvěr, nicméně začnou realizovat investiční akci, na kterou, jak se ukáže, nemají dostatek finančních prostředků a dluží nezaplacené faktury. Nebo se rozhodly ručit za úvěry někoho jiného, například podnikatelů. Záruky potom propadnou a banka je začne vymáhat na obci. To jsou mnohem větší problémy, které právě ten ukazatel dluhové služby nepostihuje."

Závazky obcí se počítají do celkového českého veřejného dluhu. To sleduje Evropská unie, přičemž tato položka patří do takzvaných maastrichtských kritérií. Teprve po jejich splnění může Česká republika přijmout euro. I to je zřejmě jeden z důvodů, proč ministerstvo financí chce přimět obce k menšímu zadlužování.