Problémy měst nových členských zemí EU mají svá specifika

Písek
0:00
/
0:00

Evropská komise se bude zabývat problémy měst. K tomu poslouží zpráva, na jejímž základě vzniknou pravidla pro rozdělování peněz z evropských fondů. Problémy měst nových členských zemí se však od problémů měst původní patnáctky výrazně liší. V čem, to uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.

Města v nových členských zemích EU se potýkají zejména s regenerací městských center, která byla většinou budována na konci 19. a v první polovině 20. století. Další problémy přináší zastaralá panelová sídliště, je nutné řešit obnovu bývalých vojenských a průmyslových území. Český europoslanec Richard Falbr, který je stínovým zpravodajem zprávy pro Evropský parlament, uvedl, že podobné problémy jako Česko mají také Slovensko, Slovinsko a Maďarsko.

"80 procent ze strukturálních fondů poteče do nových členských zemí a města by v čerpání těchto prostředků měla hrát velkou roli. K tomu, abychom si stanovili určitá pravidla, je třeba usnesením parlamentu vyprovokovat Evropskou komisi k tomu, aby začala pracovat na určitých pravidlech, která budou vycházet ze zkušeností, které parlament komisi předloží."

Města v původních 15 zemích EU se podle Richarda Falbra potýkají zejména s vylidňováním městských center. Hypermarkety, které se stavějí na okrajích měst, umožňují lidem nakoupit mimo centrum. Do vnitřních částí měst tak nemají potřebu jít. Podle něj se tento problém časem projeví i v České republice. Navíc, jak dodal Falbr, nejsou naše velkoměsta připravena na emigranty.

"U nás je třeba pohyb lidí z venkova do měst jenom jednodenní, protože přicházejí za prací. Ale emigranti, kteří k nám budou přicházet, se budou soustřeďovat do velkých měst a na to zatím připraveni nejsme."

Na regeneraci a revitalizaci měst je zaměřen program Urban, ze kterého mohou města čerpat peníze z Evropské unie. Do roku 2006 si z něj osm vybraných měst v České republice rozdělí 890 milionů korun. Nejvíce peněz získal jihočeský Písek, který na regeneraci historického jádra obdrží zhruba 167 milionu. Zájem měst o regeneraci a revitalizaci však byl mnohem vyšší, požadavky dosáhly kolem dvou miliard korun. Jak uvedl náměstek ministra pro místní rozvoj Jiří Vačkář, velkým problémem českých měst je revitalizace panelových sídlišť, ve kterých je milion sto tisíc bytů.

"Fond se neudržoval, je zaostalý a my jsme schopni z českých zdrojů obnovovat ročně zhruba 20 tisíc bytů. Proto byla naše snaha, aby se do toho zapojily evropské zdroje. Evropa říká, my se zapojíme, ale jenom do údržby sídlišť. Při tomto tempu si to jistě spočítáte. My jsme ty sídliště stavěli původně na 30 let, pak na 50. Teď vidíme, že budou muset mít sto let a víc. Pochopitelně, že bychom byli schopni stavět daleko více bytů, ale je otázka, kdo si to může pořídit."

Další specifikum nových zemí EU, které měly početné armády, je obnova vojenských objektů i území. Česko už má armádu plně profesionální. Z řady vojenských objektů vznikají byty, některé možná čeká demolice, dodal náměstek Vačkář.

"Máme trochu problémy s tím, že se naše armáda z 220 tisíc smrskla na 35 tisíc a těch vojenských prostorů zejména uvnitř měst je celá řada. Těžko se někdy hledá přesné využití, protože byly vybudovány pro účely armády."

Europoslanec Richar Falbr doufá, že zpráva, kterou vypracoval starosta francouzské Remeše, dozná ještě podstatných změn, které budou více upozorňovat na specifické problémy nových zemí.