Obilí bude letos víc, přesto ceny potravin porostou

Někteří zemědělci asi budou letos výskat radostí, jiní naopak propadat chmurám. Zásluhu na tom má především počasí a také globalizace. Také spotřebitelé už vědí na čem jsou. Kvůli potravinám budou muset sáhnout hlouběji do peněženek. Více už se dozvíte v ekonomické rubrice, kterou připravil Zdeněk Vališ.

Letošní teplé počasí uspíšilo zrání prakticky všech zemědělských plodin. Rostliny mají až třítýdenní náskok ve zrání. Jak říká Jaromír Čepička, odborník na vinařství a ovocnářství, takové časné dozrávání plodin je výjimečné.

"Do konce dubne jsem uřezal na zahrádce ve Znojmě první růži. Do konce května jsem už sklidil první rajče a první meruňku. Jarní nástup byl velmi teplý. Za mé profesní 35leté éry si něco takového nepamatuji."

To ale paradoxně vůbec neznamená, že by letos byla úroda ovoce velká. Spíše je tomu naopak. Ale o tom později. Některé zemědělské plodiny letos také ovlivnily tři vlny květnových mrazíků a velké obavy měli zemědělci z dlouhotrvajícího sucha v hlavním vegetačním období. Navzdory pesimistickým prognózám je už ale jasné, že třeba v obilovinách bude letos úroda nadprůměrná. Oproti loňsku asi o 8,5 procenta. A je to především zásluha vyšších hektarových výnosů. A také kvalita obilí je prý vyšší. Potíž je ovšem v tom, že rozmary počasí tentokrát výrazněji než jindy ovlivnily jednotlivé regiony. A tak zatímco někde, například v Královéhradeckém kraji a Olomouckém kraji, se radují z rekordních výsledků více než šest tun u ozimé pšenice, na severu Čech bude úroda spíše podprůměrná kolem 3,5 tuny a v některých oblastech jižní Moravy dokonce katastrofální. Situaci komentuje ředitel jihomoravské Agrární komory Jaromír Musil.

"Na Břeclavsku a Znojemsku se sucho projevilo nejvýrazněji. Tam se našly lochy, kde se sklízeno u jarních ječmenů do jedné tuny z hektaru. Došlo až k zaorávce některých ploch. Pro některé zemědělce to může znamenat až téměř likvidační problémy, protož výnos jedna či dvě tuny je tak nízký, že se v žádném případě nemohou vrátit vložené náklady."

Jako celek ale mohou být obilnáři hodně spokojeni. Letos totiž za svou úrodu dostanou mnohem lépe zaplaceno. Ceny obilí meziročně stouply o 30 procent a odborníci soudí, že dál porostou. Růst cen je tedy mnohem vyšší, než zemědělci předpokládali i v těch nejoptimističtějších prognózách. Je to globální jev. A má také globální příčiny, říká prezident Agrární komory České republiky Jan Veleba.

"V Evropské unii trvá poptávka po obilí, protože v uplynulých dvou letech byla neúroda. Letos je poptávka ovlivněna i suchem v Austrálii, kde sklidí o 60 procent méně než loni. Třetím faktorem je odliv obilí a řepky do výroby biopaliv. To samozřejmě, ať to někdo chce či nechce slyšet, přináší a přinese konkurenci výrobě potravin."

Jan Veleba

Biopaliva jsou celosvětově hlavním motorem růstu cen obilí. V USA a Mexiku už došlo také k razantnímu zdražení kukuřice, která se také používá na výrobu biopaliv. Naši zemědělci, zejména v příhraničních oblastech zase ve velkém začínají exportovat obilí do Německa, kde už je výroba biopaliv v plném proudu. Zemědělský analytik Petr Havel také tvrdí, že ceny obilí tlačí nahoru růst spotřeby potravin v rozvojovém světě, zejména v Číně a Indii. Drahé obilí ovšem také znamená, že v Evropě i u nás zdraží potraviny, od pečiva až po maso. Prezident Agrární komory říká, že do konce roku by u nás ceny potravin měly vzrůst v průměru o deset procent.

"Poprvé nastala objektivní situace, kdy ceny potravin budou stoupat. Podle odborníků během tří let stoupnou ceny potravin v Evropské unii o 30 procent. V České republice musí dojít k počátečnímu nárůstu cen v řádu kolem deseti procent a myslím, že tlak tady bude vytrvalý, protože v USA se nastartovalo něco, co nemá obdoby. A to se přenese i do Evropy."

Další nepříjemnou zprávu spotřebitelům posílají ovocnáři. Také ceny ovoce asi letos porostou. Úroda bude podle odhadu pěstitelů až o 50 procent nižší než obvykle. A mohou za to podle ovocnáře Jaromíra Čepičky jarní mrazíky.

"Jarní mrazík z prvního na druhého května udělal velké škody. V Čechách především u jablek. Tam je opravdu až 50 procentní výpadek. Také hodně u švestek. Na jižní Moravě v některých enklávách je méně meruněk a částečně i broskví. Nižší polohy tam jsou i bez ovoce."

Také šéf Agrární komory Jan Veleba uvádí, že letos bude na trhu mnohem méně českých jablek. Připomíná, že mrazivých dnů bylo v květnu několik.

"Zdá se, že nepostiženější plodinou v zemědělství v letošním roce jsou jabloně. Kvůli velký mrazíkům před květem a v době květu se dá očekávat nejhorší úroda za posledních dvacet let."

Jabloně přitom u nás tvoří 80 procent produkce ovoce. Některá jablka budou mít navíc tzv. mrazová poškození a v takové případě se hodí pouze na mošt. Podle tajemníka Ovocnářské unie Martina Ludvíka budou následky patrné jak pro spotřebitele, tak pro ovocnáře.

"Asi 20 procent firem bude mít vážné ekonomické potíže. Pro spotřebitele to může znamenat navýšení cen. Nepředpokládáme, že to navýšení bude významné, protože do Česka se jablka dováží."

Jenže i okolní středoevropské země jsou na tom podobně.

"Velmi významné škody hlásí zejména Polsko jako největší producent ovoce mírného pásma v Evropské unii. Škody jsou na Slovensku, v Maďarsku, částečně v Rakousku a na Ukrajině."

Ne všichni ovocnáři si ale naříkají. Dobrou a kvalitní úrodu například očekávají vinaři. Nenaříkají si ani v palírnách. Druhů ovoce, vhodného k výrobě pálenky, se prý urodilo dost a majitelé palíren si pochvalují, že tak brzy, jako letos, už prý dlouho sezónu nezahajovali.