Objev českých vědců může přispět k prevenci a léčbě autoimunitních chorob

Иллюстративное фото: Pixabay / CC0

Vzniku autoimunitních nemocí zřejmě dokážou zabránit některé mikroorganismy. Zjistili to čeští vědci.  Jejich objev může pomoct s prevencí a léčbou těchto nemocí.

Matouš Vobořil, foto: archiv ČUNI

„Jednou v budoucnu by malé děti do tří let mohly dostávat „mikrobiální pilulku", která by vyškolila jejich imunitní systém a ochránila by je před vznikem alergií a autoimunitních onemocnění," popsal laicky v online magazínu Univerzity Karlovy výsledky základního výzkumu Matouš Vobořil z Přírodovědecké fakulty a Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.

Hygienická hypotéza totiž říká, že pokud jsou děti v prvních třech letech života vystaveny bakteriálním a virovým stimulům, mají výrazně nižší pravděpodobnost vzniku alergií a autoimunitních onemocnění, protože se jejich imunitní systém „naučil“ optimálně fungovat.

Český výzkum

Důležitou roli v imunitním systému mají takzvané receptorové molekuly Toll. Díky nim buňky rozpoznají přítomnost různých mikrobů. Čeští vědci zkoumali funkci těchto receptorů na buňkách v brzlíku.

„Tollové receptory, jsou receptory, které nějakým způsobem umí rozpoznávat bakterie. To znamená, že čím víc bakterií mám, tím ten receptor je víc stimulovaný a tím víc jsou aktivované mechanismy, které zabraňují vzniku autoimunitních chorob," vysvětlil Českému rozhlasu Dominik Filipp z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, pod jehož vedením na studii pracovalo pět vědců.

Obecně k boji proti infekčním i nádorovým onemocněním, virům a bakteriím potřebujeme imunitní buňky, takzvané T-lymfocyty. Některé z nich ale mohou chybně reagovat i s normálními molekulami těla. Například s inzulinem. Vzniká tak autoimunitní reakce - cukrovka prvního typu.

"Aby tyto T-lymfocyty neútočily na vlastní zdravé buňky, procházejí během svého vývoje v brzlíku procesem „školení“. V něm velmi důležitou funkci hraje buňka, která se jmenuje epiteliální buňka brzlíku a my jsme zkoumali tuto buňku," popsal vedoucí studie Matouš Vobořil.

Nezodpovězené otázky

Ilustrační foto: Mycroyance, Flickr, CC BY-NC 2.0

Pokusy na myších prokázaly, že „školící“ buňky v brzlíku mají na svém povrchu právě receptory Toll. Po jejich odstranění zjistili u myší vyšší náchylnost k rozvoji autoimunitních střevních zánětů a cukrovce prvního typu. Stimulace mladých myší složkami bakterií či virů přímo v brzlíku naopak posílila obranu proti autoimunitním onemocněním.

"Jsou to první výsledky základního výzkumu na myších modelech, ale ukazují, že signalizace přes tyto receptory v brzlíku je důležitá pro správný vývoj imunitního systému a brání vzniku autoimunitních onemocnění," upozornil Matouš Vobořil.

Vědci upozorňují, že se jedná se o první studii, která se něčím takovým zabývá a která otevřela mnoho dalších nezodpovězených otázek. Budou na výzkumu proto dál pracovat.