Odkaz Václava Havla žije ve světě i po jeho smrti
Spisovatele, dramatika, disidenta, ikonu Sametové revoluce a prvního polistopadového prezidenta si připomíná v těchto dnech ve světě řada organizací, univerzit, škol. Jeho myšlenky jsou dodnes inspirací pro lidi bojující za svobodu.
Myšlenkový odkaz Václava Havla v zahraničí žije i deset let po jeho smrti. Potvrzuje to i zájem o akce, které pořádají Česká centra. Ta letos připomínají největší osobnost polistopadové éry ve velkém.
Například České centrum Varšava připravilo sérii akcí, od projektu Reading Havel, přes filmové projekce a setkání s disidenty, až po výstavu Politika a svědomí. Další akce se konají v krajanské komunitě v Zelowě. K duchovnímu odkazu Václava Havla uspořádalo kolokvium o budoucnosti demokracie centrum v Madridu. Atraktivní nabídku připravilo také České centrum Milán. Kromě uvedení knihy Havel Michaela Žantovského v italském překladu, přibližuje Václava Havla ve fotografiích Tomkiho Němce. V Tel Avivu si mohou lidé připomenout Václava Havla prostřednictvím objektivu Karla Cudlína. Na vernisáži Cudlínových fotek byl i první velvyslanec Státu Izrael po Sametové revoluci Yoel Sher, který předával pověřovací listiny Václavu Havlovi v prosinci 1989, i Daniel Meron, který skončil svou misi velvyslance v ČR v létě 2021.
Černobílé fotografie zachycují Sametovou revoluci i zvolení Václava Havla, období jeho prezidentování včetně snímků z oslav 10 let od Revoluce, atd. až po pohřeb. Podle ředitele Českého centra v tel Avivu Roberta Mikoláše se ukazuje, že „Havel je stále, i po deseti letech inspirací pro všechny, kteří bojují za svobodu i lepší svět. Pro všechny, co se nenásilným způsobem snaží postavit zlu, postavit totalitním režimům“.
Havlovy myšlenky na barikádách
Hongkong, Bělorusko nebo Írán. To jsou místa, kde myšlenky bojovníka za svobodu a tvář listopadové revoluce rezonují dodnes. Během krvavě potlačených protestů před dvěma lety v Íránu se Havlovy citáty často objevovaly na twitteru nebo Instagramu. Zaujalo to i novinářku Ghazal Golshiri.
„Po demonstracích v Iránu v listopadu 2019 byl v Íránu odpojen Internet. Když se lidé mohli znovu připojit, začali si uvědomovat rozsah represí. A tak se objevila touha uchýlit se k něčemu jinému a svým způsobem se literaturou vzepřít represi. V té době se objevil velmi silný zájem o Havlovi a jeho knize Moc bezmocných. Hlavní myšlenkou íránských čtenářů bylo žít v pravdě, tj. projevit svůj nesouhlas se státní lží, s ideologiemi prosazovanými režimem,“ řekla v rozhovoru pro RPI.
Havlovy lavičky
Dnes jich jsou po celém světě přes čtyři desítky. Začátkem prosince představitelé japonských úřadů a české ambasády odhalily první lavičku v Asii.Umístění uměleckého díla podpořil japonský premiér Fumio Kišida. Lavička nově stojí na hirošimské univerzitě Šudó. Má být připomínkou boje za lidská práva a a demokracii v regionu východní Asie, kde je v současnosti na mnoha místech svoboda projevu, svoboda médií a svoboda politického smýšlení potlačována či přímo násilně potírána.
Její odhalení na hirošimské univerzitě Šudó doplnily přednášky na téma prezidentova odkazu připravené japonským bohemistou Taku Šinoharou a českou japanistkou Danielou Rjúgo.
Vzpomínání s humorem
Na většině míst se připomíná Havlův ideový odkaz. V Austrálii to ale vzali za humornější konec. Generální konzulát v Sydney uspořádal úsměvnou akci za účasti 30 australských osobností a českých krajanů zakončenou barevnou přehlídku krátkých kalhot jako připomínku Havlovy první inaugurace.
