Odkud plynou zisky ČEZ?
ČEZ minulý týden oznámil, že vloni vykázal čistý zisk 22 miliard korun. To je o neuvěřitelných 56 procent více než v roce 2004. ČEZ se tak ocitl v čele žebříčku nejziskovějších firem v Česku. Loňský rekordní výsledek samozřejmě vzbuzuje otázku, zda jeho základem není především zdražování elektřiny. Podrobnosti zjišťoval Zdeněk Vališ.
Ceny elektřiny stále rostou. Už několik let rostou také zisky energetické skupiny ČEZ. Přímá úměra mezi oběma trendy se tedy zdá být logická. Mluvčí ČEZu Ladislav Kříž ale vidí příčiny loňského úspěchu firmy jinde.
"Růst cen, který je v celé Evropě, má samozřejmě vliv na naše výsledky hospodaření. Toto jsou ale výsledky za uplynulý rok, kde ten nárůst cen nebyl tak strmý. Především se zde projevily efekty z úspor z integrace skupiny ČEZ v České republice."
Vedení ČEZu ale také uvádí, že kromě dobrých provozních výsledků mělo na růst zisku vliv i rozšíření skupiny. ČEZ se stal loni vlastníkem tři distribučních firem v Bulharsku a jedné v Rumunsku. Zahraniční společnosti se prý podílely na celkových loňských výnosech 12 procenty. Letos očekává ČEZ čistý zisk ještě o čtyři miliardy vyšší, a to zásluhou letošní akvizice dvou elektráren v Polsku. Nadějně se vyvíjí i další letošní akvizice, kterou je nákup bulharské elektrárny ve Varně. Ta je druhou největší elektrárnou v zemi. Na druhé straně se ČEZ nechal slyšet, že bude v Česku dál zdražovat elektřinu. Zdají se firmě dosahované zisky nízké? Potřebuje více prostředků pro další zahraniční expanzi? Odborník na energetiku Dean Brabec z ADL Praha vidí důvod v potřebě domácích investic.
"ČEZ musí v budoucnu investovat poměrně značné prostředky do výstavby nových zdrojů a samozřejmě také do obnovy elektráren, aby stačil pokrýt poptávku po elektřině. Současné zdroje už budou dožívat a je potřeba je nahradit novými zdroji. A v krátké době, v horizontu pěti osmi let lze očekávat nedostatek nabídky elektřiny na trhu. A proto také ceny porostou."
Vedení ČEZu říká, že také musí přizpůsobovat cenu elektřiny evropským poměrům, protože v Česku je prý pořád jedna z nejlevnějších. Česká republika má ale řadu let stále přebytek elektřiny a patří k jejím největším evropským exportérům. Kritici, především z řad ekologů, tvrdí, že ČEZ elektřinu vyváží levněji, než ji prodává v Česku. Dean Brabec s tím nesouhlasí.
"ČEZ při obchodování na zahraničních trzích se řídí cenami, které jsou v okolních zemích a na burzách. Využívá také toho, kdy je v Evropě nedostatek elektřiny."
Ani poslanec ODS Martin Říman, stínový ministr průmyslu a obchodu, si nemyslí, že by ČEZ vyvážel za dumpingové ceny.
"Co je to dumpingová cena, to by bylo na dlouhý rozhovor. Vyváží za takové ceny, za které je schopen prodat. A protože v současné době tu máme určitý přebytek výrobních kapacit, a tohle brzy skončí, tak samozřejmě ČEZ se té elektřiny potřebuje nějakým způsobem zbavit. Nemůžete vyrábět elektřinu na sklad."
Zdražování elektřiny a oznámení o výši loňského zisku firmy ČEZ ale znovu nastoluje otázku, nakolik se na obou trendech podílí dominantní postavení firmy na českém trhu. V roce 2002 rozhodla vláda o prodeji svých podílů v osmi distribučních firmách ČEZu. Mimochodem, v něm samotném má stát většinový podíl. ČEZ se tak stal nejen největším výrobcem elektřiny, ale také největším distributorem elektřiny ke koncovým zákazníkům. V podstatě nemá podle kritiků na českém trhu konkurenci a to mu dovoluje určovat si ceny. Jak řekl Radiu Praha první místopředseda ODS Petr Nečas, vládě to dokonce vyhovuje.
"Státu a této vládě samozřejmě růst cen elektřiny nevadí, protože čím vyšší je cena elektřiny, tím vyšší je mimochodem i výběr daně z přidané hodnoty. Dá se tedy dokonce cynicky říci, že vládě zřejmě ten nárůst cen vyhovuje, vzhledem k tomu, že se zvyšuje daňové inkaso."
Ministr financí Bohuslav Sobotka naproti tomu odmítá obvinění, že by vláda měla být odpovědná za vysoké ceny elektřiny. Podle něj nemůže vláda direktivně snižovat zisky ČEZu, protože by to jeho ostatní akcionáři mohli žalovat. Sobotka navrhuje ulehčit situaci důchodcům a dalším skupinám obyvatel s nízkými příjmy tím, že by je stát kompenzoval z dividend vyplácených firmou ČEZ státu. Petr Nečas ale zdůrazňuje, že stát je majoritním vlastníkem ČEZu a za zvyšování cen je spoluodpovědný.
Bohuslav Sobotka zase tvrdí, že český regulátor může ovlivnit maximálně 30 až 40 procent ceny energie. Do sporu se vložil i premiér Jiří Paroubek. Ten se nechal slyšet, že kdyby si stát v ČEZu ponechal stoprocentní majoritu, stejně jako kdyby si ponechal distribuční plynárenské společnosti, nemusely by prý nastat současné situace. Kdy nárůst cen u plynu dosahuje 17 až 18 procent. Petr Nečas nad tímto výrokem kroutí hlavou.
"To je ekonomicky naprostý nesmysl. Stoprocentní vlastnictví by se samozřejmě dalo těžko obhájit. Za druhé, akcie ČEZu jsou jedním z pilířů Pražské burzy. Pokud by tam nebyly akcie ČEZu, tak by uplynulých deset let na burze asi vypadalo úplně jinak, nepříznivěji. Jinak si nemyslím si, že je - pokud jde o odpovědnost - významný rozdíl mezi tím, jestli je stát výrazně majoritní vlastník nebo stoprocentní vlastník. Míro odpovědnosti je prakticky totožná."
Sama ODS ale podle Petra Nečase netlačí na urychlenou privatizaci ČEZu. To Strana zelených, pokud se dostane po volbách do sněmovny, si klade za jeden z cílů právě privatizaci této energetické firmy. Radiu Praha to potvrdila místopředsedkyně strany Dana Kuchtová.
"Je to téměř monopol, který tady už celá léta předurčuje to, jakým způsobem se bude vyvíjet trh. Dosud jsme neměli skutečný volný trh, na kterém by si občané mohli zvolit nezávisle například dodavatele elektřiny, protože trhu dominuje ČEZ."
Podle některých ekonomů jsou ale řeči o svobodném výběru dodavatele elektřiny jen pouhou teorií. Jak upozorňují, do domu či do bytu těžko povedou dráty od různých distributorů. V určitém regionu vždy bude monopol jednoho distributora.
