Odškodné obětem okupace po roce 1968

Август 1968 г.

Občanům poškozeným od roku 1968 v době okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy svitla naděje na odškodnění. Poslaneckou sněmovnou prošla do druhého čtení předloha z dílny Občanské demokratické strany. Podrobnosti přináší Josef Kubeczka.

Praha,  srpen 1968
Zákon má obsáhnout všechny činy spáchané na našem území vojáky sovětské, polské, bulharské, maďarské a východoněmecké armády. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu odhaduje, že jen za necelé první dva měsíce okupace bylo usmrceno 98 lidí, těžce zraněno 301 a 526 lidí lehce.

Návrh předpokládá odškodnění všech obětí okupace z řad občanů České republiky v době od srpna 1968 do června 1991, kdy ze země odešli poslední sovětští vojáci...

"...a měla by se týkat těch občanů, jejichž příbuzní byli zabiti, a těch občanů, kteří byli přímo postiženi na zdraví. To znamená, buď byli znásilnění nebo zranění."

...říká jeden z autorů návrhu zákona Hynek Fajmon. Teď se podle něj bude ve sněmovních výborech jednat o výši odškodného:

"Bude odpovídat zhruba částkám obdobným u těch odškodňovacích zákonů. My navrhujeme, aby to bylo u zabitých milion korun a u těžce zraněných půl milionu. Já myslím, že bude dobrá vůle ve sněmovně a že se najde v ústavně-právním výboru řešení, které bude průchodné a že to projde."

Podle premiéra Vladimíra Špidly jde o dobrý návrh, byť ho vláda nedávno nepodpořila kvůli legislativním nedostatkům. Právě proto je teď podle něj třeba předlohu ještě dopracovat:

"Bude velmi vážně projednáván v každém případě. Je to zákon v citlivé věci, ale, jak říkám, byl připraven velmi nedůsledně a nedobře. Možná, že se ho podaří zlepšit."

Návrh se ale nelíbí některým členům vlády. Tvrdí, že odškodnění už vyřešila smlouva mezi bývalým Sovětským svazem a socialistickým Československem z konce roku 1968. Řada poslanců chce vystoupit s návrhem, aby se na vyplacení odškodného alespoň částečně podílely ty státy, odkud k nám vojska přišla. Chce se o to pokusit i ministr zahraničí Cyril Svoboda. Jako podmínku konečného schválení zákona to ale rozhodně nestaví:

"Když se ukáže, že to možné není, tak už se stalo několikrát, že jsme i my zálohově něco odškodnili, že se to potom v budoucnu může vymáhat někde jinde. Není to tedy primární odmítnutí."

Zákon nepodpořili komunisté. Jejich poslanec Jiří Dolejš také navíc soudí, že je potřeba předlohu ještě po formální stránce dopracovat:

"Idea toho návrhu je správná a rozumná. Určitě tu máme nějaké resty, ale legislativní kvalita není dobrá, a proto jsme podporovali buď to vrátit k přepracování, anebo mít na to přepracování víc času. Jsme připraveni být i účinně nápomocni, aby ta kvalita byla co nejlepší, abychom pro to s čistým srdcem mohli všichni zvednout ruce."

Poslanecká sněmovna by se předlohou mohla zabývat v únoru nebo březnu příštího roku.