Odškodnění majetkových křivd způsobených během nacistické okupace

r_2100x1400_radio_praha.png

Odškodnění majetkových křivd způsobených během nacistické okupace je tématem tohoto týdne. Vedle odškodnění nucených a otrockých prací z Česko- německého Fondu budoucnosti mají nyní možnost žádat o odškodnění i ti, kterým byl za války zabaven majetek německou firmou. Informovala o tom ve středu Mezinárodní organizace pro migraci, která se bude žádostmi o odškodnění zabývat. Více Jaromír Marek.

Do 11.srpna musí všichni, kteří žádost hodlají uplatnit, odeslat do Ženevy formulář s vyčíslením škody a prohlášení, v němž žadatel podrobně popíše okolnosti konfiskace majetku. Koho se odškodnění týká, upřesnila Johana Turnerová s pražské kanceláře Mezinárodní organizace pro migraci.

"Jsou to osoby, které utrpěly majetkovou újmu jako důsledek perzekuce během nacistické éry kvůli rase, náboženskému přesvědčení nebo ideologii a majetkové újmy byly spojeny s přímou účastí německých firem. Dále jsou to osoby, které nebyla vystaveny nacistické perzekuci nicméně utrpěli majetkové újmy v přímém spojení s německými firmami."

Podle Oldřicha Stráského z České rady pro oběti nacismu bude velmi těžké prokazovat, kam se majetek poděl a kdo z něj měl užitek. Ze hry jsou tak podle něj vyřazeni například tehdejší drobní živnostníci.

"Ti lidé byli deportovaní, ten majetek zůstal a co se s ním stalo už nikdo nikdy nezjistil. Většina těch lidí je smířena s tím, že dostanou nějakou kompenzaci z Německa za nucené otrocké práce, ale jestli se podaří k tomu dostat ještě něco za ztracený majetek, s tím už asi moc nepočítají."

Podle Tomáše Jelínka z České rady pro oběti nacismu bude muset jednotlivé žádosti posoudit zvláštní komise, která se odškodněním bude zabývat.

"Po roce 1945 vyplňovali lidé různé dotazníky, ale vždy se jen sepisovalo o co přišli. Nikdy tam nebylo to spojení s německými podniky. Řada lidí se ptá jak to má dokázat. Nemusí dokazovat, že šlo o německé podniky, my jim radíme: snažte se shromáždit všechny možné doklady a komise v Ženevě potom posoudí, zda se jedná o německé podniky podle onoho zákona."

V české republice dosud požádalo o kompenzaci za majetkovou újmu 3100 lidí. Na odškodnění za ukradený movitý či nemovitý majetek bylo vyčleněno 200 miliónů marek, což je asi 3,4 miliardy korun. Po přijetí žádostí má komise rok na to, aby rozhodla o oprávněnosti jednotlivých žádostí a peníze budou vypláceny až po vyhodnocení všech žádostí tak, aby nebyly některé uspokojeny na úkor jiných.