Olomouc

r_2100x1400_radio_praha.png

V následující rubrice se Zdeňkou Kuchyňovou zamíříme do Olomouce - metropole Hané, jejíž morový sloup byl nedávno zapsán mezi památky Unesco.

Olomouc je hned po Praze druhou největší památkovou rezervací v České republice. Když se procházíte po jejích starobylých uličkách, je to, jako byste kráčeli historií a já jsem se na tuto procházku vydala s průvodcem Štefanem Blahem. Jak uvedl, toto místo bylo osídlené už od doby bronzové, 4. tisíce let před naším letopočtem.

"Olomouc je opravdu nepřetržitě obývána už od doby bronzové, takže není divu, že vznikla legenda, že Olomouc byla založena samotným Juliem Caesarem, protože latinský název Olomouce zní Juliova hora. Údajně měl stanout někde tady na tom kopci nad námi, jak je kostel svatého Michala a díky té legendě se bohatí olomoučtí měšťané v 18. století rozhodli, že mu sbudují tady tu fontánu."

Fontána Julia Caesara není jediná. Při procházce historickým centrem totiž narazíte na několik dalších a Olomouc bývá oprávněně nazývána městem fontán.

"Něco podobného můžeme vidět až v Itálii. Žádné jiné město ve střední Evropě nemá takový soubor barokních kašen. Všechny byly zasvěceny antickým bohům. Tady je například kašna zasvěcená Merkurovi, který byl bohem obchodu."

Nejsvětější trojice
Jak uvedl Štefan Blaho, poprvé o městě psal v roce 1055 ve své kronice Kosmas. Již v této době tu stával knížecí palác s názvem Olomouc. Pobýval tam se svou manželkou kníže Vratislav, jehož otec Břetislav I. připojil Moravu natrvalo k Čechám. Později v nedalekém Hradisku vznikl Benediktinský klášter a Olomouc se stala sídlem tří nejmocnějších mužů na Moravě: údělných knížat, biskupa a hradišťského opata. Olomouc se bohužel stala i místem, kde byl zavražděn poslední přemyslovec - král polský, uherský a český Václav III, který zde odpočíval při tažení do Polska. Pověst říká, že jediným svědkem byla věž místní katedrály.

Naší další zastávkou při procházce Olomoucí byla bohatě zdobená renesanční radnice, kterou se vchází do gotických sálů.

"Mimochodem tyto gotické sály jsou největší sály na Moravě. Bez zajímavosti není ani renesanční věž, která je 75 metrů vysoká. Určitě víte, proč má ty čtyři malé věžičky. Bylo to tzv. právo útrpné, to znamená, že to bylo královské město, ve kterém mohli popravovat. Jinak ta radnice byla založena před šestistylety a v podstatě se v českých zemích zase může srovnávat jenom s pražskou radnicí, protože z druhé strany máme orloj, ke kterému se váže podobná legenda jako k pražskému orloji. To znamená, že Antonín Paul Saski hodinář, když ho sestrojil, tak se radní rozhodli, že ho oslepí, aby něco podobného nemohl sestrojit v konkurenčním městě a to byla Wroclav nebo-li Vratislav česky."

Velké utrpení přinesla městu třicetiletá válka. Většina domů se ocitla v ruinách, z asi 8000 obyvatel zbyly sotva 2 000. Olomouc tak fakticky přestala být hlavním městem Moravy. Zničené město se však postupně vzpamatovalo a ovládl ho čilý stavební ruch. Tehdy vznikly už zmiňované nádherné kašny. Roku 1715 však postihla Olomouc morová epidemie, po jejím zažehnání dalo město vystavět hned dva morové sloupy - Mariánský a sousoší Nejsvětější Trojice, což je velkolepá galerie několika desítek soch svatých, nad níž se ve výšce 35 metrů vznáší božská Trojice. Je to dílo vynikajícího sochaře Václava Rendera a na vysvěcení přijela i česká královna Marie Terezie se svým manželem. Ještě před svým dokončením byl sloup považován za chloubu města.

"Je největším morovým sloupem v Evropě. Zdobí ho 51 barokních soch, vevnitř je kaple a díky tady té monumentalitě byl zapsán do Unesca. Je to opravdu reprezentační barokní sloh, který nemá v Evropě srovnání."

Ještě než jsem s mým průvodcem Štefanem Blahem skončila svoji procházku tímto krásným hanáckým městem, vzpomenul i slavného Olomouckého obra. Ten skutečně žil a jmenoval se Josef Drásal. Narodil se v polovině 19. století a v dobách své slávy měřil 242 cm a vážil 186 kg. Již v sedmi letech mu nestačily boty pro dospělé a jeho košile měla rozpětí 4 m. Obraz i fugurína Drásala v životní velikosti mohou návštěvníci města vidět při návštěvě malého muzea na Horním náměstí. Traduje se, že hanácký obr se nikdy nemohl dosytosti najíst, vždy potřeboval nejméně dvě porce a navíc dostával denně tři bochníky chleba. Údiv vzbuzovala i jeho obrovská síla. Když se prý v hospodě u muziky poprali chlapci, posbíral je do náruče a vynesl na dvůr. Ačkoliv holdoval pivu a rumu, nabídnou vám v Olomoucí pravou hanáckou 50%ní slivovici obra Josefa Drásala.

10
49.585876470000
17.258010850000
default
49.585876470000
17.258010850000