Ondřej Neff domýšlí Vernova záhadného kapitána Nema
Jde bezpochyby o jeden z nejúspěšnějších románů Julese Verna, který je dodnes živý mj. díky tajuplné postavě kapitána Nema. Jmenuje se 20.000 mil pod mořem. Znalec a sběratel „verneovek" Ondřej Neff příběh nově převyprávěl, aby byl přístupný a atraktivní i pro současné děti. Leckterý mladý čtenář si ji možná i přibalí do batohu k letnímu cestování, o tolik v nové verzi "zhubla".
Ondřej Neff je spisovatel známý vyhraněnými názory na věci veřejné, mediální i umělecké. A také svým zájmem o dobrodružnou literaturu, o sci-fi. Sám tyto žánry píše, a také se jim věnuje jako dramatizátor a upravovatel. Od 80. let už pro Český rozhlas zdramatizoval několik slavných románů klasika dobrodružného vědeckofantastického žánru Julese Vernea.
Dramatizaci románu 20.000 mil pod mořem natočil v roce 1995 režisér Jiří Horčička. Neff Vernovy romány důvěrně zná a neměl daleko přijmout nabídku nakladatelství Albatros, aby román převyprávěl.
Jednou z rovin, kterou Neff radikálně ve Verneově románu zmodernizoval, je otázka vztahu člověka k přírodě. Pro Vernea se zvířata dělila na užitečná a na neužitečná, která bylo možno beze studu zmasakrovat. Neffovy postavy se k přírodě chovají daleko opatrněji.
Tento titul patří k nejslavnějším Verneovým dílům, mj proto, že zde přivedl na scénu postavu kapitána Nema. Jak Neff vysvětlil, jeho přepis do Vernova románu zasáhl nejvíc právě v postavě záhadného kapitána.
"Samozřejmě že základní půdorys, postavy a dějiště i příběh sám vybudoval Jules Verne, to je samozřejmé. Já jsem ale do toho románu zapustil úplně nový příběh, který tam neby. protože verne vykreslil tu figuru velmi mlhavě, on spoléhal, že nemo bude fascinovat tím, že se o něm nic neřekne. Já si myslím, že tento přístup by u dnešního, zejména mladého čtenáře moc neobstál. On by se ptal: A proč se zlobil tolik ten kapitán Nemo? A na koho vlastně? A která je ta loď, která si zaslouží zničit? A proč si zaslouží zničení? A co mu provedli? A kdo to vlastně je? - To v té původní verzi vůbec nebylo zodpovězeno. Takže já jsem do toho zabudoval příběh, kde se všechno toto vysvětluje, a taková ta tragická rozpolcenost kapitána Nema je tam ještě víc zdůrazněná, aby vlastně na konci té mé verze byl kapitán nemo psychicky i fyzicky zničen a tím se opodstatnilo, proč v Tajuplném ostrově je to umírající stařec, že. Čili já jsem si už v tomto románě navodil situaci, kterou budu rozvádět později, až pravděpodobně za dva roky budu zpracovávat Tajuplný ostrov."
Dá se tedy říct, že toho Julese Verna opravujete v určitých motivacích?
"Víte, já bych se bránil slovu opravuji, protože dílo Julese Verna je nádherné, kultovní a tam není nic k opravování. Ale je to prostě interptetace, jako jsou partitury, které se dnes hrají jinak než před sto lety. A takto já k tomu přistupuji. Ale snažil jsem se zachovat patinu a největším vzorem mi bylo filmové zpracování Vynálezu zkázy od Karla Zemana. Což je film dneska už také starý, ale v 60. letech to byl naprosto moderně vyprávěný příběh, který zachoval okouzlení 19. stoletím. A já jsem dělal hodně proto, aby i v mé verzi to 19. století zůstalo."
Je váš text kratší, delší nebo stejně dlouhý jako Vernův?
"Je krtatší. vernův román 20 000 mil pod mořem je třídílný, je to rozsáhlá epopej a většina toho textu jsou dnes téměř nedstravitelné popisy různých živočichů, láčkovců, hvězdic a medůz a asi těžko by se dalo od dvanáctiletých dětí čekat, že to budou s nějakou náruživostí číst. takže já jsem se snažil, aniž bych porušil vernovského ducha, odvyprávět ten příběh nahlédnutý novýma, moderníma očima."
Už podruhé jste se dotknul toho, jak budou dnešní mladí čtenáři číst Julese Verna. jak moc se liší dnešní mladý čtenář od toho, jak jste Verna četl v mládí vy - a řekl jste, že poprvé v sedmi letech?
"Myslím, že se liší zásadně, že každá čtenářská generace je úplně jinak motivovaná a jinak strukturovaná. Já jsem Verna četl v 50. letech, kdy tady byla po této stránce poušť, nic nevycházelo. Samosebou vyšlo pár klasických věcí, jako je Verne, Karel May začal vycházet velmi sporadicky a s velkými váhradami až koncem 50. let. Taky vyšel kapitán Korkorán... ale z této chlapecké četby tady nevycházelo nic, takže my jsme četli spíš prvorepublikovou literaturu, pokud se dala sehnat. Čili pro nás byl Verne obrovskou senzací, byl střediskem žhavého zájmu celé mé generace. Kdežto dneska je atrakcí nekonečně mnoho, nekonečně mnoho! A nejenom knižních atrakcí, ale zábavy a rozptýletí, tak jako staromilsky bych možná konstatoval, že dneska toho je až příliš mnoho. Čili verne v době mého dětství neměl žádnou váznou konkurenci, měl v jistém smyslu monopol na zábavu. Kdežto dneska je v tvrdé konkurenci zábavního průmyslu, doslova průmyslu: televize, počítačové hry... A teď najednou přijde někdo a začne tomu dítěti dávat knihu, která je 400 stran tlustá a když ji otevře, tak tam čte o medůzách a ostnokožcích? To se dá těžko prolomit. Takže myslím, že nápad nakladatelství Albatros zpřístupnit tyto knihy touto metodou je přinejmenším slibný, a uvidíme, jestli ta odezva bude příznivá. Já doufám, že ano,"
říká Ondřej Neff.
V české literatuře známe řadu převyprávěných klasických děl. Ať je to třeba Robinson Crusoe v interpretaci J. V. Plevy, Staré řecké báje a pověsti Eduarda Petišky nebo Mahábhárátha Vladimíra Miltnera. Nakladatelství Albatros nyní vydává další díla tohoto ražení. Je to například další převyprávění Robinsona Crusoa od Františka Novotného nebo Cooperův Poslední mohykán v převyprávění Vítězslava Kocourka.
