Ondřejovská hvězdárna

r_2100x1400_radio_praha.png

Při našem cestování jsme už zavítali na různá místa, ale určitě jsme ještě nebyli na hvězdárně. A právě tam teď zamíříme pozorovat hvězdy a Slunce se Zdeňkou Kuchyňovou.

Pohled na noční oblohu má v sobě něco tajemného. Na hvězdy se dívali lidé před staletími a stejně tak i dnes. Hvězdy a slunce se v minulosti objevovaly v bájích, zatmění planet či komety údajně věštily pohromy a podobně. Jak říká ředitel Ondřejovské hvězdárny Petr Heinzel, prostě obloha nikdy nedala lidem spát.

"Historie astronomie v Čechách sahá do hluboké minulosti, počínaje pobytem Keplera nebo Tycho Brahe v Praze, kteří zde pracovali. Potom v 18. století vznikla v Praze hvězdárna, která se nacházela v Klementinské věži. Byla součástí jezuitské koleje, kde začala prvá astronomická pozorování a postupně se toto místo vyvinulo ve státní astronomický ústav."

Klementinská hvězdárna měla rozhodující význam pro další rozvoj astronomie u nás. Například nepřetržitá řada klementinských meteorologických pozorování, pokrývající více než celá dvě století, patří k základním světovým řadám a je reprezentativní pro celou střední Evropu. Velký význam pro další rozvoj astronomie v českých zemích měl pak vznik hvězdárny u městečka Ondřejov, vzdáleném 35 km na jihovýchod od Prahy. Ondřejovská hvězdárna vznikla na počátku minulého století a založili ji bratři Fričové - Josef a Jan.

Ředitel Ondřejovské hvězdárny Petr Heinzel
"Byli to takoví nadšenci atronomie, kteří žili v Praze. Měli firmu na výrobu přesných přístrojů a koncem 19. století se rozhodli vybudovat soukromou observatoř. Hledali proto vhodné místo, nalezli tento kopec, kterému se říká Manda. Později ho přejmenovali na Žalov. Koupili zde pozemek a vybudovali soukromou hvězdárnu."

Jan Frič se bohužel otevření hvězdárny nedožil. Josef Frič pak v roce 1928 observatoř, která měla dvě kopule s dalekohledy, věnoval pražské univerzitě. Po válce, při vzniku Československé akademie věd došlo ke spojenení klementinské a ondřejovské hvězdárny a vznikl tak Astronomický ústav, který je jednou z nejstarších institucí v českých zemích. Ústav má velkou tradici ve výzkumu hvězd a galaxií, Slunce a meziplanetární hmoty a tomu se věnuje i dnes. Jak uvedl astronom Petr Hadrava, v Ondřejovské hvězdárně je dalekohled, který má v průměru přes dva metry.

"To je největší optický dalekohled v České republice. Pochází z roku 1967, byl vyroben v Jeně. Slouží k výzkumu hvězd. Ve své době patřil mezi 10 největších na světě. Dnes se počítá mezi menší dalekohledy a spíš slouží jako doplňkový lokální dalekohled a jeho výsledky se kombinují s daty získanými z větších dalekohledů ze zahraničí. Největší světové dalekohledy dnes mají kolem deseti metrů v průměru."

Největší optický dalekohled v České republice

Hlavní výhodou ondřejovského dalekohledu ale je, že se hvězdy mohou pozorovat nepřetržitě. Zatímco u velkých světových dalekohledů je pozorovací čas poměrně drahý a astronomové získají například týden, v Ondřejově studují hvězdy nepřetržitě a vidí tak jejich proměny v řádu měsíců a let. Jak uvedl ředitel hvězdárny Petr Heinzel, vědečtí pracovníci, kterých je zde asi 50, zkoumají i hvězdnou a sluneční atmosféru.

"To je poměrně tenká vrstva na povrchu Slunce, ale důležitá je tím, že veškeré záření, které k nám přichází ze Slunce, vychází z této vrstvy. Ono vzniká v centru a šíří se potom poměrně velkou dobu Sluncem až k povrchu. To trvá řádově milion let, no a potom uniká k nám a my to tady vidíme. Takže zde se zabýváme právě výzkumem tohoto záření a procesů, které probíhají ve sluneční atmosféře. Ty nejmohutnější procesy, to jsou tzv. erupce na slunci, které potom mohou ovlivňovat i naši zemi."

Mezinárodně úspěšným oborem je také výzkum meteorů. Určitě jste si několikrát v životě řekli: Jé, padá hvězda, honem si musím něco přát. Jak jsem se dozvěděla v Ondřejově, nejsou to hvězdy, ale meteority zvané bolidy. Některé z nich se podařilo nalézt i astronomům z Ondřejova. Ti spolupracují také s různými ústavy po celém světě. Podílejí si na mezinárodních projektech.

"V Evropě vznikla velká observatoř na Kanárských ostrovech, která sdružuje výzkum Slunce i výzkum i výzkum hvězd a podobně. Takže na Kanárských ostrovech, na Teneriffe na La Palmě jsou umístěny velké sluneční a hvězdné dalekohledy. A na tomto projektu se my podílíme, konkrétně ve spolupráce s kolegy z Německa budujeme největší sluneční dalekohled, který bude na Teneriffe. Ten bude mít průměr zrcadla 1,5 metru a to bude nejen na výzkum Slunce, ale i na výzkum hvězd."

Ondřejovští astronomové se ve spolupráci s jinými státy podíleli i na zkonstruování přístroje pro vesmírný výzkum, který byl umístěn na palubě amerického raketoplánu Atlantis.

Hvězdy však nelákají jen odborníky, ale i laiky. Velice populární je například astronomický tábor, nazvaný Dovolená s dalekohledem. Atronomové z celé republiky i se svými rodinami se sjíždějí už 15. ročník na Domažlicko. Často sem jezdí i domácí kutilové, kteří si sami koupené dalekohledy vylepšují o systémy počítačového řízení. Ty jsou sice na trhu také k mání, ale jejich cena je mnohdy srovnatelná s cenou osobního auta. Ve dne si předvádějí jejich vylepšení, v noci pak pozorují oblohu. Kam až hvězdářské dalekohledy dohlédnou, to byla má otázka pro Petra Hadravu z Ondřejovské hvězdárny.

"Záleží na tom, jak máte hvězdu jasnou. Čili i pouhým okem můžete vidět hvězdu v Andromedě, která je mnohem dál, než hvězdy, které tu běžně pozorujeme s pomocí tohoto dalekohledu."