Opera Miroslava Srnky Make No Noise uvedena v Mnichově

Make no noise, foto: Bavorská státní opera

Opera Make No Noise šestatřicetiletého hudebního skladatele Miroslava Srnky měla v úterý večer svoji světovou premiéru na Mnichovském operním festivalu 2011. Komorní opera o hledání mezilidské komunikace na motivy filmu španělské režisérky Isabel Coixets (izabel koažet) vznikala tři roky a kromě Srnky se na ní podíleli dva australští umělci, libretista a dramatik Tom Holloway a režisér Mattew Lutton. O procesu vzniku díla vypráví český hudebník Miroslav Srnka.

"Opera vznikla na objednávku Bavorské státní opery, ale celý ten příběh není takhle jednoduchý. My jsme... když říkám my, tak myslím australského režiséra Mattewa Luttona, libretistu Toma Hollowaye a mně, tedy my jsme se seznámili po různých peripetiích v rámci programu v britském Aldeburghu, což je město, kde dlouhodobě žil a kde je též pochován Benjamin Britten, a proto má velkou tradici podpory hudby a hudebního divadla. A tam jsme se Matt a já účastnili od roku 2007 programu, který dával dohromady mladé profesionály z různých povolání, které se podílejí na operní tvorbě. A on coby režisér a já coby skladatel jsme s tam seznámili mezi přibližně dvacítkou lidí z celého světa, kteří tam přijeli. A pak jsme na tomtéž místě požádali další rok o stipendium na rozvíjení tohoto projektu, jehož výsledek má v úterý večer premiéru. To stipendium jsme tedy dostali, pak k nám přistoupil ten libretista Tom Holloway, a potom k celému projektu přistoupila Bavorská státní opera a rozhodla se, že z této stipendijní záležitosti udělá svou vlastní objednávku."

Make no noise,  foto: Bavorská státní opera
Je to vaše první opera nebo jste už před těmi třemi lety měl za sebou nějakou další zkušenost v tomto směru?

"Je to moje první celovečerní, napsal jsem už jednu krátkou, já říkám operní scénu, na objednávku Berlínské státní opery Unter den Linden v roce 2005 na libreto Jonathana Safrana Foera. Potom jsem si dal pauzu a teď je to moje první celovečerní dílo tohoto typu."

Jaký má vaše opera námět?

Make no noise,  foto: Bavorská státní opera
"Je to nově napsané původní libreto, ale na základě existujícího příběhu z filmu španělské režisérky Isabel Coixets. Ten film byl u nás v kinech v roce 2005, a tak já jsem mimochodem taky přišel k tomu tématu, a jmenuje se The Secred Life of Words. myslím že v češtině to bylo Tajemství slov. My jsme od Isabel dostali povolení použít její příběh. Nejprve jsme pracovali s filmem, to se nám moc neosvědčilo, pak jsem pracovali se scénářem, který nám poslal. To taky ještě nebylo to pravé ořechové a pak jsme se rozhodli, že celý příběh musíme úplně přepracovat pro operní účely a Tom Holloway, australsko-britský mladý autor divadelních her napsal úplně nový text na základě toho převzatého rámce."

My spolu mluvíme ve chvíli, kdy už jste viděl generálku, ale ještě ne tu premiéru. Jak jste v tuto chvíli spokojen?

Miroslav Srnka,  photo: Karel Šuster
"Když se to bere profesionálně, tak je to dlouhodobý náročný proces a už od posledních zkoušek před generálkou to představení prosvítá ven a už je vidět, co z něj může být. Jestli to z něj bude, to je potom otázkou každého večera a pokaždé se to může povést. Od minulého týdne myslím všichni dost zásadně vidíme, kde jsou možnosti a potenciál té inscenace, pokud se daný večer všechno povede. Já osobně jsem se snažil dávat všem zúčastněným velmi volnou ruku v tom, co dělají. Spíš jsem se před tím, než jsem do toho projektu šel, radil se svými slavnými zahraničními kolegy, kteří už za sebou mají produkce v různých prestižních domech a festivalech, jak to vůbec udělat, aby něco takhle složitého, na čem se podílí tolik lidí tolika různých profesí, nakonec dospělo do nějakého celku. Pro mě proto byla nejdůležitější ta fáze výběru jednotlivých spolupracovníků, kdy jsem upřímně řečeno byl asi někdy realtivně otravný vůči pořadatelům, protože někdy jsem odmítal i několik nabídek za sebou a pořád mi nepřipadalo, že to je to nejlepší. Protože jsem byl zkrátka poučen, že nejdůležitější je vybrat si tým, který bude fungovat. Tým lidí, kteří mezi sebou mají důvěru, a potom už by je člověk měl nechat dělat jejich práci. Takže i když jsem vlastně celou dobu nevěděl přesně, co kdo z nich udělá, protože to se musí počkat, až to uvidíte na jevišti, tak jsme myslím dospěli k nějakému tvaru, kde všichni pracují na stejné úrovni esteticky a stylisticky. Takže ten celek večera je pro mě velmi kompaktní a i když jsou tam různé detaily, které jsem si představoval jinak, tak to už člověk musí akceptovat, protože zkrátka nejsme všichni stejní a pokud tam existuje prvotní důvěra, tak by měla existovat i v okamžicích, kdy spolu nesouhlasíme."

Make no noise,  foto: Bavorská státní opera
Ano...

"A taky jsme spolu mockrát nesouhlasili! Ale musím říct, že to vždycky proběhlo velmi přátelsky, i když jsme někdy měli chuť si jednu ubalit, ale vždycky jsme to nakonec vyřešili po dobrém."

Je to prostě dramatická tvorba...

"Je to dramatická tvorby, přesně tak..."

Bude nějaká možnost vidět vaše dílo taky v Čechách?

"To se mě moc ptáte, to byste se měl zeptat českých operních domů."

Ptám se na to, jestli nějaké podobné jednání už nevedete.

"Vím, že někdo má přijet. Ale u toho bych asi v tuhle chvíli zůstal."