Opět platí stát

Obě české celoplošné komerční televize působí v poslední době mnoha lidem bolení hlavy. A jak uvádí Zdeněk Vališ, v Česku možná dojde k paradoxní situaci. Zatímco veřejněprávní Česká televize nestojí státní pokladnu ani korunu, zásluhou obou soukromých televizí by z ní mohly naopak nemalé prostředky odplynout.

Dosud nevyřešený případ Novy, kterou odborníci považují za nejúspěšnější komerční televizi v celé střední a východní Evropě, už dávno dostal mezinárodní rozměr. Řeší ho arbitráž v nizozemském Haagu, soudy a dostal se až do amerického Kongresu. Společnost CME milionáře Ronalda Laudera žaluje kvůli Nově Českou republiku o 15 miliard korun, protože Česko podle ní nedokázalo uchránit její investici a způsobilo tak společnosti obrovské škody. Mnozí odborníci soudí, že český stát by ze sporu nemusel odejít jako vítěz.

Nedávné události kolem Investiční a Poštovní banky zase vynesly do středu pozornosti druhou největší komerční televizi - Prima. Ta totiž byla součástí bankovního impéria, zasahujícími svými chapadly, kam se člověk podíval. Když ale nový majitel - Československá obchodní banka - dělal v uplynulých dnech inventuru převzatých aktiv a pasiv, s překvapením zjistil, že nedrží v televizi Prima žádný podíl. Největším překvapením ale je, že z veřejných zdrojů se nelze dopátrat toho, kdo dnes vlastně ovládá Primu, respektive, kdo ovládá licenci k jejímu vysílání. Dosavadní pátrání novinářů zatím skončilo u absolutně neprůhledných propletenců firem a pdnikatelů se zajimavými osobními vazbami zasahujícími až do politické sféry. A aby bylo vše ještě zamotanější, onen propletenec vztahů zároveň naznačuje možnou existenci vzájemných vazeb obou komerčních televizí, Novy a Primy.

To vše dohromady vytváří široký prostor k nejrůznějším spekulacím. Týdeník Respekt, považovaný za velmi seriózní tiskovinu, například naznačil, že druhou komerční celoplošnou televizi Prima dnes mohou řídit východní tajné služby, popřípadě, že licenci k Primě má v rukou organizovaný zločin peroucí přes ní stovky miliónů z obchodu s drogami a z prostituce. Mladá fronta Dnes zase tvrdí, že propojením Novy a Primy dochází ke vzniku nového mediálního impéria.

Leč vraťme se ke státní pokladně a jejímu vztahu k oběma soukromým televizím. Základní problém je, že v Česku mohou v étéru vedle dvou kanálů České televize existovat jen dvě jiné celostátní televize, tedy současná Nova a Prima. Více frekvencí do nástupu digitální televize republika prostě nemá. A proto jsou někdy zahrnovány do pojmu národní bohatství. Patří státu, který také vydává licenci k jejich používání. A má právo licenci odebrat. O to větší údiv pozorovatelů vyvolává fakt, že jednu ze dvou volných frekvencí pro komerční masmédia nechal stát, zastoupený v tomto případě Radou České republiky pro rozhlasové a televizní vyslání, v podstatě zmizet v jakési černé díře. Přičemž zákon jasně říká, že licence k vysílání je nepřenosná.

Člen rady Petr Štěpánek, bývalý tajemník Václava Klause, sice minulý týden řekl, že po posledních důvěrných jednáních s televizí Prima prý už Rada zná vlastníka či vlastníky licence, ale jde o diskrétní informaci. Pozorovatelé ovšem upozorňují, že veřejnost má právo znát majitele mimořádně mocného média, stejně jako to, zda toto médium není využíváno ke konkurenčním či politickým manipulacím.

V uplynulých dnech ale zazněla jedna zajímavá úvaha. Československá obchodní banka sice televizi Prima v majetku bývalé Investiční a Poštovní banky přímo nenašla, ale objevila některé úvěrové vztahy, které jí prý dávají možnost získat nad televizí Prima kontrolu. A v této souvislosti padla domněnka, že na základě existující dohody mezi státem a Československou obchodní bankou by stát za určitých okolností mohl Primu odkoupit. Vzápětí by stát mohl Primu nabídnout jako náhradu americké společnosti CME ve sporu o televizi Nova. Zatím tedy vypadá situace tak, že pokud stát prohraje spor o Novu, bude muset platit. Pokud spor zažehná nabídkou televize Prima, bude muset rovněž platit.