Osvobození Osvětimi si připomínají i čeští Židé v Izraeli

Ve čtvrtek 27. ledna si svět připomene 60. výročí osvobození největšího nacistického koncentračního tábora Osvětim. Během 2. světové války zde zahynulo kolem půl druhého milionu lidí, především Židů, kteří sem byli v rámci "konečného řešení židovské otázky" deportování prakticky z celé Evropy. Mezi osvětimskými vězni bylo i na padesát tisíc československých občanů, Židů, Romů i politických vězňů. Osvětim jich přežilo jen asi šest tisíc. Řada českých a slovenských Židů po válce odešla do Izraele. O jejich osud se zajímala Milena Štráfeldová:

Židé z bývalého Československa odcházeli do Izraele už mezi oběma světovými válkami, ve 30. letech. Tehdy zde byl založen například kibuc Kfar Masaryk, kde dodnes žije asi čtyřicet lidí původem z Československa. Další vystěhovalecká vlna československých Židů mířila do Izraele těsně před válkou, největší počet imigrantů však židovský stát přijal v letech 1948 - 1950. Šlo o zhruba 19 tisíc českých a slovenských Židů, polovina z nich byli bývalí vězni koncentračních táborů. Po příchodu do Izraele jim pomáhala zejména organizace Hitachdut Jotsei Čechoslovakia - tedy Sdružení židů pocházejících z Československa. Československým obětem holocaustu byl v jeruzalémských horách vybudován památník, kde si členové sdružení jejich památku připomínají každý rok v květnu. Podle předsedy sdružení Hitachdut Nathana Steinera se zde sejdou i letos a k příležitosti 60. výročí osvobození Osvětimi bude památník opraven. O současných kontaktech s českými a slovenskými Židy hovoří velvyslanec České republiky v Tel Avivu Michael Žantovský:

"My se samozřejmě snažíme udržovat kontakty s celou tou izraelskou komunitou, která přišla z České republiky nebo ze Slovenska. Musím říct, že nerozlišujeme, kdo přišel z Česka, kdo ze Slovenska nebo ze Zakarpatské Ukrajiny, ani by to nešlo. Existují tady dvě společnosti, které sdružují tyto lidi. S oběma se stýkáme a s tou jednou teď spolupořádáme koncert k výročí jak osvobození táborů, tak k patnáctému výročí znovunavázání diplomatických styků mezi tehdejším Československem a Izraelem. K tomu je koncert ze skladeb českých skladatelů včetně několika skladatelů židovského původu, kteří prošli nacistickými tábory a také v nich zahynuli. Je tady i řada jiných akcí, například centrum Beit Terezín, které shromažďuje dokumenty a vzpomínky na oběti nacistického tábora v Terezíně. A samozřejmě řada akcí, která je pořádána pod záštitou Muzea holocaustu Yad Vashem."

Kolik lidí z Čech se v Izraeli hlásí ke svému českému původu?

"To je velmi těžké odhadnout. Naše databáze čítá několik tisíc lidí, ale protože jsou to převážně lidé, kteří mají přes osmdesát nebo devadesát let, tak nám každý rok v té databázi ubývá jmen. Ale řada lidí se při náhodných setkáních hlásí spontánně ke svému českému původu."

Jak je to s mladými lidmi? Kontaktujete se s nimi nějak?

"Celá řada mladých lidí za námi přijde se svými rodiči nebo i sami, a pak se k nám vracejí. Ale nemáme žádný mládežnický program, něco, co by bylo výhradně orientované na mladé lidi."

Jezdí tito mladší nebo mladí lidé také do České republiky nebo na Slovensko?

"Určitě, protože máme pocit, že do České republiky jezdí polovina mladých lidí z celého Izraele. A samozřejmě jsou mezi nimi téměř všichni, kteří mají k naší zemi nějaký zvláštní vztah přes rodiče."

Na počátku 2. světové války žilo na území České republiky 118 000 Židů. Asi osmdesát tisíc z nich zahynulo v nacistických koncentračních táborech. Jejich jména jsou vepsána do zdí Pinkasovy synagogy v Praze. V současné době je v Česku asi patnáct set lidí, kteří holocaust přežili. Židovská obec se pro ně snaží vybudovat zařízení Hagibor, kde jim bude poskytována kvalitní zdravotní a sociální péče.