Otazníky kolem prezidentské volby
Jak se zdá, prezident Václav Klaus bude mít při volbě hlavy státu na další funkční období minimálně jednoho protikandidáta. Vedle lidovců hledají svého kandidáta sociální demokraté, možná i komunisté, vládní zelení se nebrání přijatelnému společnému kandidátovi. Často se hovoří o hledání tzv. antiklause, i když se lidovci takovému označení brání. Jak to tedy je? Jde o hledání antiklause nebo ne? S touto otázkou jsem se obrátil na komentátora Petra Hartmana z Českého rozhlasu 6.
"Je to taková zkratka, která asi vyjadřuje to, že pokud někdo má mít šanci v prezidentské volbě proti Václavu Klausovi, tak to musím být jeden člověk, který se postaví proti němu a který bude mít co nejširší podporu všech ostatních politických stran, samozřejmě těch, které jsou zastoupeny i v Senátu, a nejsou v Poslanecké sněmovně. Možná z toho vzniklo to zjednodušující označení antiklaus. Není to ale bráno tak, že by měl být naprosto opačný než je Václav Klaus, kdybych to dovedl do důsledku, ale je to skutečně vyjádření toho, že pokud má mít někdo šanci, musí to být jenom jeden."
První místopředseda ODS Pavel Bém si myslí, že volební neúspěch současného prezidenta by vedl k pádu Topolánkova kabinetu. Předseda vlády Mirek Topolánek to však odmítl a připomněl, že dohoda o prezidentovi není součástí koaliční smlouvy s lidovci a zelenými. Pokud by tedy nebyl Václav Klaus zvolen, nemusí to podle něj nutně znamenat rozpad vládní koalice. Má takový názor reálný základ?
"Záleží samozřejmě na okolnostech. Ta koalice se rodila velmi těžko a asi si její architekti nepřejí, aby se rozpadla na takové věci, jako je volba prezidenta republiky. Ostatně právě vznik koalice zapříčinil to, že nebylo možné shodnout se na jednom společném kandidátovi, protože ta doba byla hektická, řešily se úplně jiné problémy. Z tohoto úhlu pohledu má Mirek Topolánek pravdu v tom, že koaliční smlouva jméno společného kandidáta neobsahuje a nebylo by to tudíž porušení koaliční smlouvy. Na druhé straně v řadách ODS panují nejrůznější názory, nejrůznější spory, a ty se mohou vyhrotit také na volbě prezidenta. Už jsme byli svědky toho, jak se situace vyhrotila v době, kdy se jednalo o reformě, kde se zformovala určitá platforma kolem Vlastimila Tlustého a kde také chvíli hrozilo, že by mohlo dojít k tomu, že reforma nebude přijata, a pak by to znamenalo pád vlády. Něco podobného se může zopakovat i v případě prezidentské volby, pokud by skutečně Václav Klaus nebyl zvolen, protože někteří občanští demokraté jsou s ním, dalo by se říci, velmi těsně spjati, a ti by to asi nesli nelibě. A jedním z těch lidí je asi Pavel Bém."
Zatím to vypadá, že se spíše hledá osobnost, která by ve volebním souboji měla šanci Václava Klause porazit. Méně se však hovoří o tom, co by takový kandidát nabídl, co by chtěl na výkonu funkce hlavy státu změnit. Neměl by být právě na to kladen větší důraz?
"Ono je to složité v tom, že prezident republiky nemá zas tak rozsáhlé pravomoce a jde spíše o reprezentativní funkci. Samozřejmě při určitých jednáních, ať už se to týká sestavení vlády nebo při jeho výrocích o zahraniční politice, prezident určitou váhu má, byť ne ústavně danou. Ale celkově řečeno, prezidenta volí poslanci a senátoři, a ti ho asi nebudou volit kvůli nějakému programu, ale spíše kvůli tomu, aby se jim nezopakovalo to, co se stalo sociální demokracii, která 'prokaučovala', když to mám takto říci, minulou prezidentskou volbu a pak sklízela plody svého protaktizování tím, že prezident republiky jim dával při různých příležitostech najevo, že patří k jiné části politického spektra."
Kompetence českého prezidenta nejsou příliš rozsáhlé, a tak odpůrci této funkce častou argumentují, že je zbytečné si platit "kladeče věnců". Má tedy prezidentská funkce opodstatnění v české ústavním systému?
"Určitě má, protože Ústava je konstruována tak, že prezident přece jen nějakou roli hraje. Týká se to jak jmenování vlády, tak jmenování dalších významných funkcí, ať už jsou to soudci, soudci Ústavního soudu, vedení centrální banky atd. Samozřejmě má určitou reprezentativní funkci i směrem do zahraničí. Takže prezident sice neoplývá nějakou silnou pravomocí, ale když se to poskládá, tak samozřejmě není pouhou figurkou."
Současný prezident Václav Klaus je mezi občany Česka velmi populární. Ne už tak mezi těmi, kdo prezidenta volí, tedy mezi zákonodárci. Čím si vysloužil tak rezervovaný postoj poslanců a senátorů?
"Já si myslím, že u některých je to dáno tím, že mají jiný ohled na svět, že patří do jiné části politického spektra. V řadách ODS někteří nemohou zapomenout na to, jak se vlekla jednání ohledně vytvoření nové vlády, jak prezident republiky naznačovat a možná i některými zákulisními kroky se snažil přivést občanské demokraty ke spolupráci se sociálními demokraty, do tzv. velké koalice, což samozřejmě část občanských demokratů v čele s Mirkem Topolánkem nesla nelibě. Nesmíme zapomínat také na to, že vztah mezi premiérem a prezidentem je svým způsobem chladný a že právě v řadách ODS jsou někteří lidé, kteří mají blíže k Hradu, a jiní blíže, když to tak řeknu, do Strakovy akademie k Mirkovi Topolánkovi. A z toho to vyplývá."
