Otazníky nad sčítáním lidu

Vláda se minulý týden ostře ohradila proti zpochybňování sčítání lidu, domů a bytů, plánované na poslední únorový den. A Český statistický úřad oznámil, že na připravované podobě sčítání nebude nic měnit. Proběhne přesně podle zákona. Ten ale, jak uvádí Zdeněk Vališ, balancuje podle mnoha pozorovatelů na samé hranici ústavnosti.

Sčítání má bezpochyby smysl. Povede k aktualizaci zastaralých statistik a přinese důležité údaje, které pomohou při budoucím rozhodování vlád a státní správy. Z výsledků budou léta čerpat odborníci různých profesí v Česku i v zahraničí. Přitom z jakýchkoliv závěrečných výstupů se samozřejmě nikdo nedozví nic o konkrétním panu Novákovi, o tom, kde bydlí, jaké jsou jeho majetkové poměry či příbuzenské vztahy. Problém je podle kritiků chystané a několik let připravované akce v tom, jakým způsobem se k oněm závěrečným výsledkům Český statistický úřad dopracuje, čili v konkrétním sběru dat.

Jednak přijde se všemi osobními údaji do styku zhruba 50 tisíc nijak neprověřených sčítacích komisařů a také jedna neprověřená soukromá firma, která bude obsah vyplněných dotazníků kopírovat do počítačů. Jednak nutí stát pod hrozbou vysoké pokuty občany, aby na sebe prozradil řadu věcí, do kterých vlastně nikomu nic není, a nakonec vše vlastnoručně podepsal. Takže občan Novák se napřed dokonale identifikuje tím, že uvede své jméno, adresu a rodné číslo, a potom připojí dalších asi dvacet osobních údajů, 18 údajů vztahujících se k bydlení a 12 údajů zabývajících se především technickým vybavením domácností. V podstatě tedy bude vypovídat o svých majetkových poměrech. Pravda, Český statistický úřad vyvrací různé obavy z možnosti zneužití informací a z přílišného zásahu do soukromí osob.

Dotazníky prý nemohou být anonymní, protože jinak by se nedaly zjisti údaje za rodiny a domácnosti. Jména osob se nebudou přenášet z dotazníků do počítačů a rodná čísla se z počítačů vymažou, až se ověří, jestli někdo nebyl sečten dvakrát. Kopírování dotazníků bude provádět soukromá firma výhradně v prostorách Českého statistického úřadu. Na zaměstnance firmy mají dohlížet kamery a vše bude probíhat v uzavřeném počítačovém systému. Podle předsedkyně úřadu Marie Bohaté patří česká verze sčítání spolu se švýcarskou k nejpřesnějším v Evropě. Proti sčítání se prý vede zbytečně emocionální mediální kampaň. V tom má zřejmě úřad tak trochu pravdu. Třeba tvrzení redaktora České televize Martina Schmarcze, že stát si vymyslel sčítání lidu, které jako by vyšlo z dílny orwellovského Ministerstva láska, zavání už téměř hysterií.

Ale na druhé straně se asi příliš nemýlí předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus, když říká, že si neumí představit, jak se z některých údajů požadovaných v dotazníku dají vyvodit obecné socioekonomické závěry. Klaus to považuje za určitou byrokratickou svévoli. Kromě toho ovšem nikdo nemůže stoprocentně zaručit, že přece jen nedojde k úniku citlivých informací. Tato obava bude vždy existovat. A jestliže předsedkyně statistického úřadu říká, že česká verze sčítání je velmi detailní, právě tento fakt může obavu ještě umocňovat.

Za získání určité databáze během sběru či zpracování údajů by možná někdo dobře zaplatil. Potvrzují to ostatně neustálé snahy řady firem a organizací, které z občanů lákají osobní údaje pod nejrůznějšími záminkami. Sčítání lidu se dá ale využít i v politické propagandě. Takže od předsedy klubu komunistických poslanců Vojtěcha Filipa jsme se dozvěděli, že z nadcházející akce mají obavy především lidé, kteří se v minulých letech podíleli na podivných přesunech majetku státu na svá soukromá konta. Občan České republiky, který se živí poctivou prací nemá podle Filipa žádný důvod se sčítání lidu obávat.