Pacienta léčí lékař, ne lékárník

Ministerstvo zdravotnictví chystá radikální změnu ve způsobu předepisování léků. Pacienti by nedostávali recept s konkrétními léky, ale lékař by na receptu uvedl pouze název účinné látky, kterou má lék obsahovat. Už nyní je ale zřejmé, že návrh se setká se silným odporem. Pokračuje Zdeněk Vališ.

Ministerstvo zdravotnictví chce ušetřit ve výdajích na léky a chce se opřít o tzv. generika. To jsou v podstatě ekvivalenty originálních léčivých přípravků, které ale mohou firmy uvést na trh, až když vyprší patentová ochrana originálu. A jsou samozřejmě mnohem lacinější než originál. Návrh ministerstva zdravotnictví předpokládá, že na recept by už lékaři nepsali názvy léků, ale názvy účinných látek. Lékárník by pak měl povinnost v případě, kdy existují různé alternativy léků s danou účinnou látkou vydat lék s nejnižší cenou. Zdravotní pojišťovny by tak prý ušetřily za léky několik miliard korun a výrobci by se snažili ceny léků snížit. Mezi lékaři se ale návrh setkává spíše s odmítavou reakcí. Jejich výhrady v podstatě shrnuje praktický lékař Cyril Mucha.

Ilustrační foto: Radio Prague International
„Já se domnívám, že v České republice je medicína postavena především na vztahu lékař – pacient. Lékař zná svého pacienta nejlépe, léčbu mu připravuje tak, aby mu seděla přesně na tělo a je také zodpovědný za to, jak ta léčba probíhá. Tady vlastně bude najednou vstupovat faktor, že my napíšeme nějakou účinnou látku a člověk, který toho pacienta příliš nezná, mu najednou ten lék, který my bychom mu chtěli dát, změní za nějaký jiný, i když se stejnou účinnou látkou.“

Generické léky samozřejmě nejsou stoprocentně identické s originálem. Když se zavádí nový generický lék, jeho účinnost může být o něco nižší nebo naopak vyšší. Je zde tedy určitý rozptyl. To potvrzuje i Cyril Mucha.

„Dá se říci, že je to stejný lék. Nicméně ta účinnost, koncentrace apod. jsou v poměrně velkém rozptylu. Když si představíte, že průměrný český starší pacient bere pět léků a u každého máme rozptyl účinnosti, tak vynásobením zjistíme, že vůbec nevíme, čím toho pacienta přesně léčíme. Pokud neznáme ten konkrétní lék, který mu dáváme a který jsme mu dali, protože ho známe a protože známe tu jeho dobrou účinnost.“

Viceprezident lékárnické komory Michal Hojný sice souhlasí s tím, že u generik existuje jistý rozptyl. Obavy lékařů ale nesdílí. Generika jsou podle něj bez problémů vzájemně zaměnitelná. Hojný ale také připomíná, že pokud je cílem ministerstva zdravotnictví šetřit, tak se to dá dělat i na základě principu, který je v Česku zaveden už od loňského roku. A to je tzv. generická substituce.

„Lékař předepíše konkrétní léčivý přípravek a lékárník má potom povinnost pacientovi nabídnout přípravek, který má nižší doplatek. Pokud pacient souhlasí, tak si ten přípravek z lékárny odnese. A to si myslím, že je naprosto vyvážený a fungující stav a já osobně bych na něm v tuto chvíli nic neměnil.“

Rozpaky vyvolává v odborné veřejnosti i další cíl ministerstva zdravotnictví, totiž omezit korupci u lékařů. Reprezentanti farmaceutických firem si dnes lékaře různým způsobem předcházejí, aby předepisovali pacientům jejich léky. Jenže odborníci upozorňují, že pokud by prošel návrh ministerstva, korupci by to nevymýtilo. Přesunula by se pouze od lékařů k lékárníkům.