Památník na Vítkově projde rekonstrukcí a vznikne tu expozice soudobých dějin

Pražský vrch Vítkov by se měl stát jakýmsi symbolem republiky. Národní muzeum začalo s rekonstrukcí zdejšího památníku a za dva roky v něm najde místo expozice novodobých dějin, která Česku chybí. Ze svého podstavce na čas zmizí i monumentální socha Jana Žižky. I na ní zahlodal zub času a potřebuje opravu.

Foto: ČTK

Dojít na vrchol Vítkova chce dobrou kondici. Ale námaha stojí za to. Symbolické místo, které se stalo dějištěm bitvy mezi husity a křižáky, nabízí unikátní výhled na Prahu. A toho chce využít Národní muzeum, které památník převzalo v roce 2001. Na střeše by měla vzniknout panoramatická kavárna, která bude zároveň sloužit jako rozhledna. A samotný památník jako expozice moderních dějin. Jak připomněl ředitel Národního muzea Michal Lukeš, základní kámen položil prezident Masaryk v roce 1928 a měl zde vzniknout památník legionářů.

Počítačový návrh centrální expozice, foto: ČTK

"Po roce 1945 zde byl popel legionářů uložen tak, jak to původně mělo být. Ovšem po únoru 1948 byl potupně v noci odnášen téměř v krabicích od bot dolů do Vojenského historického ústavu."

Následně se památník proměnil na dělnický panteon a mauzoleum Klementa Gottwalda. A právě tuhle etapu jeho historie mají lidé nejvíc v paměti. V místech, kde byl Gottwald pohřben, by měla vzniknout expozice 50. let a samotné kolumbarium bude využité spíše jako kalendárium, které připomene osobnosti českých dějin, vysvětlil historik Národního muzea Marek Junek.

Návrh zachycující podélný řez expozicemi Národního památníku Vítkov, foto: ČTK

"Mnoho návštěvníků chce vidět Klementa Gottwalda a každý si myslí, že Národní památník na Vítkově vznikl v 50. letech. Proto i expozice moderních dějin má ukázat, že památník má rozhodně širší historii. Pokud jde o ostatky lidí, kteří tu byli pohřbeni, tak po evoluci byli odevzdáni příbuzným. Pokud o ně neměli zájem nebo neexistovali - to byl příklad Marie Majerové nebo Stanislava Kostky Neumanna, tak si je vzala komunistická strana a pohřbila je na Olšanských hřbitovech. Tam je pohřbeno celkem 26 lidí z památníku."

Památník je unikátní v tom, že jeho historie zažila všechny velké zlomy, které potkaly i české dějiny. Proto se expozice bude jmenovat Křižovatky české a československé státnosti. Vystaveny budou i unikátní předměty.

"Je to například poslední dopis Milady Horákové, který napsala před svou smrtí v roce 1950, návrh čs. vlajky z roku 1920 - od této doby se používá dnešní vlajka tak, jak ji známe. Potom je to návrh úplně prvního zákona, který vznikl po vyhlášení Československa 28. října 1918. Mohl bych zmínit i brko, kterým T.G. Masaryk podepsal v říjnu 1918 prohlášení ve Philadelphii. Je zajímavé i tím, že ho držel v ruce americký prezident Wilson."

Ze svého podstavce na čas zmizí i monumentální socha Jana Žižky na koni, která je vidět široko daleko. Jak uvedl náměstek ředitele Národního Muzea Karel Ksandr, socha má poničenou vnitřní konstrukci. V oblasti nohou koně docházelo k zatékání a následnému zamrzání vody.

"Plášť nohou je rozpraskaný. Druhý problém je, že socha je smontována ze 39 dílů. Všechny šrouby, které tu jsou od roku 1950, jsou kompletně zrezivělé. Proto socha bude demontována."

A kdy se vrátí?

"28. října 2009 bude na svém místě."

V tento den - ve státní svátek - by měla být expozice moderních dějin v památníku otevřena. Ožít by měl i vrch Vítkov. Měla by tu probíhat divadelní představení, koncerty i odborné konference.