Pamětní deska připomene věznění stovek Židů na Špilberku

Tragické osudy Židů na brněnském hradě Špilberk bude v severním křídle památky připomínat pamětní deska. Hrad, který je kvůli svým temným celám známý také jako žalář národů, se stal za druhé světové války vězením pro stovky Židů. S nápadem odhalit pamětní desku přišel Američan českého původu Charles Ticho. Více informací má Zdeňka Kuchyňová.

Pamětní deska připomene věznění stovek Židů na Špilberku

Špilberk

V letech 1939 až 1940 se stal Špilberk vězením gestapa. Jak uvedl Jaroslav Klenovský, který se na přípravě desky podílí, v té době tu byli vězněni i příbuzní Charlese Ticha.

"Jeho otec a strýc byli hned v březnu roku 1939 nacisty uvězněni na Špilberku a byli tam vězněni asi rok. Potom byli převezeni do koncentračního tábora Dachau, odkud už se tuším nevrátili, takže proto je to jím iniciováno. S panem Ticho se znám už 15 let. Jsme v živém kontaktu a toto už je třetí pamětní deska, kterou jsme tady na jižní Moravě pro něho zorganizovali a připravili."

Co na té desce bude?

"Deska je z mramoru a uprostřed bude Davidova hvězda z bronzu. Nad ní bude český nápis a dole hebrejský nápis."

Špilberk

Jak zdůraznil Jaroslav Klenovský, v celách hradu končili po roce 1939 nejen čeští vlastenci odmítající okupaci a nacismus. Podle historiků tu byli internováni i představitelé některých komunit jako živé pojistky. Jejich pobyt na Špilberku měl po obsazení Čech a Moravy zaručovat klid v protektorátu. Charles Ticho se odhalení desky příští týden osobně zúčastní. Jeho rodina patřila k významným moravským Židům.

"Původem pocházeli z Boskovic a její dva významní členové Anna Ticho a Albert Ticho emigrovali ještě před první světovou válkou do tehdejší Palestiny, dnes Izraele. On byl významný oční lékař, ona byla asi nejlepší malířka, kreslířka Izraele své doby."

Anna Ticho má v pamětní desku v Brně, další deska připomíná osudy rodiny v židovském městě v Boskovicích na Blanensku.