Projevů antisemitismu přibylo, situace je ale stále relativně dobrá

Počet projevů nenávisti vůči Židům v České republice roste. Stupňuje se i jejich agresivita. Z výroční zprávy Fóra proti antisemitismu vyplývá, že zatímco v roce 2003 nebyl registrován žádný případ fyzického napadení, loni jich bylo zaznamenáno pět. Více v příspěvku Viléma Faltýnka.

Mojmír Kallus, foto: M. Schneibergová

"4. srpna 2004 byl v Praze v Jáchymově ulici fyzicky napaden nezletilý chlapec v tradičním židovském oblečení. Přibližně čtyřicetiletý útočník na chlapce nejprve urážlivě pokřikoval a poté ho povalil na zem. Napadeného zachránila až přivolaná pomoc. Policisté z oddělení v Bartolomějské ulici pozdě v noci několik hodin ignorovali napadeného a a urážlivými poznámkami s ním nakonec odmítli sepsat protokol. (zdroj FPA, Fórum proti antisemitismu)"

"11. srpna 2004 během zkoušky Pražského filharmonického sboru napadl jeden člen sboru svého kolegu s výkřiky: Ty židovská svině, ty hajzle, my tě odsud dostaneme. (zdroj Večerník Praha, Nedělní svět)"

Citujeme ze Zprávy o projevech antisemitismu za rok 2004. Mojmír Kallus z Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém situaci u nás shrnul:

"V našem případě jde o útoky typu útoku na židovský majetek, typu znesvěcení židovských památníků, pomíků na hřbitovech apod. Jedná se také o verbální útoky. Fyzického napadení není mnoho, ale přestože v roce 2003 nebyl evidován žádný případ, loni jich bylo zaznamenáno již pět. Za nejzávažnější v našem kontextu považujeme nárůst aktivit neonacistických skzupin, zejména spojených s pořádáním koncertů na našem území, na které se sjíždějí i z okolních států."

Izraelský velvyslanec v ČR Arthur Avnon a ministr vnitra ČR František Bublan, foto: M. Schneibergová

Izraelský velvyslanec v ČR Arthur Avnon a ředitel Evropské komise pro Izrael Rijk van Dam se shodují, že v České republice je projevů nenávisti k Židům málo ve srovnání s jinými státy Evropské unie. Arthur Avnon však připomíná, že statistické údaje ještě nemusejí být v přímé úměrnosti ke skutečnému stavu.

"Lidé se často dopouštějí jednoho nebezpečného omylu: měří antisemitismus statistickými čísly o počtu zaznamenaných incidentů. O nenávisti v srdci lidí ale tyto statistiky nevypovídají. A tady je význam vlád a škol, protože dokud antisemitismus existuje - a my víme, že existuje - výchova ho může ovlivnit."

Michaela Vidláková patří k pamětníkům 2. světové války, jako dítě prošla Terezínem. Ona vidí právě ve školní výchově nejmladší generace dnes u nás největší problém:

"Ty děti se nevedou soustavně k toleranci. To je to hlavní, co bych chtěla docílit, aby se toto podařilo v česku vyřešit, protože to je ta budoucnost. Jestli bojujeme dneska proti antisemitismu, bojujeme proti důsledkům minulosti. A my potřebujeme vytvořit budoucnost."

Zleva: Rijk van Dam, Leo Pavlát a Hana Orgoníková, foto: M. Schneibergová

Jak je antisemitismus vymezen? Zpráva považuje za antisemitské takové projevy, jejichž účelem je poškození Židů jakožto nositelů židovského náboženství, národnosti případně židovské kultury. Zároveň se podle autorů zprávy objevuje i tzv. nový antisemitismus, vyplývající z démonizace či zpochybňování existence státu Izrael. Někdejší evropský poslanec a nynější ředitel Evropské koalice pro Izrael Rijk van Dam říká:

"Celá řada rezolucí Evropské unie, které odsuzují jednostranně postup izraelských ozbrojených sil a rozhodnutí demokratického izraelského parlamentu a jsou jednostranné v chápání celého konfliktu, podle mého přesvědčení jenom zesiluje antisemitismus v Evropě."

Další vrstvou problému je podle zveřejněné zprávy latentní antisemitismus, který vyvěrá především z tradičního lidového antisemitismu a nebývá vědomě útočně zaměřen.