Pochod dobré vůle

Foto: CTK
0:00
/
0:00

Proti antisemitismu a rasismu a kvůli připomenutí obětí holokaustu pochodovalo v neděli v Praze více než sto lidí. Účastníci Pochodu dobré vůle zamířili z náměstí Franze Kafky do Valdštejnské zahrady, kde se pak konalo shromáždění s názvem Všichni jsme lidi. Již po páté ho v senátní zahradě uspořádalo Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém.

Foto: ČTK
Postavit se "nákaze" rasismu a antisemitismu bylo jedním z hlavních důvodů Pochodu dobré vůle a následného shromáždění ve Valdštejnské zahradě, protože podle organizátorů "k triumfu zla postačí, když slušní lidé nebudou dělat nic". Podle Mojmíra Kalluse, předsedy české pobočky Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém, organizátora obou akcí, je účast na pochodu takzvané hlasování nohama:

Shromáždění ve Valdštejnské zahradě,  vpravo Mojmír Kallus,  foto: Martina Schneibergová
"Pochod je příležitostí, aby všichni lidé dobré vůle vyjádřili docela prakticky tím, že přijdou, jaký mají postoj, a že jim tyto věci nejsou lhostejné."

Happening měl upozornit na demonstrace extrémní pravice, které jsou podle Mojmíra Kalluse čím dál tím častější:

"Dokládají to pravidelné zprávy skupin, které monitorují třeba antisemitismus. Jedna taková, kterou zpracovává Česká židovská obec, zanedlouho bude zveřejněna. A koneckonců si občané jistě pamatují na takové pokusy neonacistů o pochody městem, které v loňském roce byly výrazně silnější než v těch dřívějších letech. Takže i u nás je ta tendence patrná."

Foto: ČTK
Řada lidí si Pochodem dobré vůle a shromážděním ve Valdštejnské zahradě připomněla období svátku Jom ha Šoa, kdy židé uctívají oběti holocaustu:

"Chceme upozornit na to, že holocaust se stal, a že je nebezpečí, že by se něco podobného mohlo znovu opakovat."

Ke shromážděným promluvili mimo jiné předseda Senátu Přemysl Sobotka, eurokomisař pro kulturu a vzdělávání Ján Figeľ či pražský primátor Pavel Bém. Tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus přednesl zprávu o antisemitismu v České republice. Podle tohoto dokumentu patříme k zemím s relativně nízkým počtem násilných antisemitských projevů. U nás nebyl zaznamenám žádný násilný ani výhružný projev. Důvodem je podle zprávy mimo jiné velmi nízký počet Židů žijících v Česku.

Oldřich Stráský  (vlevo) a Pavel Bém,  foto: ČTK
Neonacisté se podle zprávy nyní spíše zaměřují na Romy nebo na antifašistické aktivisty. Podle organizátorů shromáždění se však začala měnit forma antisemitských projevů. Stále častější jsou také politické snahy ultrapravicových seskupení, o čemž svědčil i loňský pokus pochodovat bývalou židovskou čtvrtí v Praze o výročí Křišťálové noci, tedy pogromu na židovské obyvatele v nacistickém Německu.

Svědectví o důsledcích rasismu a antisemitismu podal osmaosmdesátiletý bývalý osvětimský vězeň Oldřich Stránský, který si kvůli tomu oblékl táborový vězeňský úbor. Vysvětlil nám také, proč se této akce účastní:

"Poněvadž se mi nelíbí to, co se dneska děje v této zemi. A je to otázka politiků, a je to otázka veřejnosti, a je to otázka generace, která samozřejmě to, co já jsem prožil, neprožila. A já nechci, aby se tohle opakovalo. A to je hlavní důvod, poněvadž je takové heslo, které říká, že ten, kdo nezná svou historii, tak že ji musí prožít znova."