Pane Novák
Čeština má zvláštní tvar po oslovení a volání. Je to pátý pád. Běžně ho užíváme u názvů osob, zvířat nebo vlastních jmen. Použijeme-li ho u jmen neživotných, zjistíme, že tato neživotná podstatná jména personifikujeme. Chápeme je jako živé bytosti.
Čeština má zvláštní tvar po oslovení a volání. Je to pátý pád. Běžně ho užíváme u názvů osob, zvířat nebo vlastních jmen. Použijeme-li ho u jmen neživotných, zjistíme, že tato neživotná podstatná jména personifikujeme. Chápeme je jako živé bytosti.
"Hřbitove, hřbitove, zahrado zelená!"
"Života bído, přec tě mám rád!"
Velice často jsou používány tyto tvary vokativu u neživotných podstatných jmen nebo podstatných jmen označujících zvířata jako nadávky.
Saláte! Balvane! Ty můro! Ty bečko! Ty hlavo skopová! Nech si ty řeči, hade! Dávej pozor, huso!
V obecné češtině se setkáváme se zvláštním jevem. Místo pátého pádu ve spojení se slovem pan spojujeme příjmení, ale i vlastní a obecná podstatná jména v prvním pádě podle následujícího typu - pane Novák.
"Pane Balabán, otevřte!"
"Pane Balej, odevzdejte nářadí a běžte."
"Copak tady takhle v poledne, pane Josef?"
"...řekl místo pane Jedlička pane Bednička..."
"Já říkám : - To nic, pane doktor, však už to doma nějak roztřídíme."
"Panebože ! Je to možné ? " Pane Fialka - řekla vám o něm něco?"
Spisovně bychom ale měli říkat: pane Balabáne, Baleji, Josefe, Jedličko, Bedničko, doktore, Fialko.
Pátý pád od některých příjmení jde ale vytvořit velmi špatně. Posuďte sami, jak říct spisovně následující oslovení?
" Děkuju vám, pane Markus !"
"Vy ale nějak scházíte, pane Hirsch."
"Co budete pít, pane Kordič ?"
"..povídám, pane Korec, lidi si stěžujou"
Kolik z nás zná následující spojení z intimně známých prostředí - muži z vojny a my všichni ze školy?
"Vojín Cibulka, vztyk!"
"Novák, k tabuli!"
V knížce korespondence Drahý pane Kolář se autorka Madla Vaculíková přiznává:"Milý pane Kolář, ve Spešově, to je moje rodná obec, se příjmení v pátém pádě neskloňovalo..."
Nám všem použití pátého pádu ve spojení se slovem pan připadá formální a skoro všichni říkáme pane Novák.
Písnička Ivana Mládka o "zapeklité češtině" předeslala o čem je projekt, který vám na tomto místě Radio Praha nabízí.
Nejedná se o kurz českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.
Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.
Seriál připravila Věra Schmiedtová - vědecká pracovnice Českého národního korpusu. O jakou instituci se vlastně jedná a o čem v novém seriálu uslyšíte, se dozvíte z následujícího rozhovoru, který s paní Schmiedtovou natočil Jaromír Marek..... Pozorování jazyka byla ověřena v Českém národním korpusu, podrobnosti o něm najdete na internetové adrese ucnk.ff.cuni.cz
