Vědci zjistili, že převážná část hmoty ve vesmíru není ta, kterou vidíme, ale ta, kterou naopak nevidíme. Laik se tedy selským rozumem zeptá, jak je to tedy vlastně s expanzí vesmíru, když je tady dost přitažlivé síly k tomu, aby expanzi zastavila. Profesor Jan Palouš, náš přední odborník v oboru tvorby hvězd a struktury mezihvězdné hmoty v galaxiích, ale laikovi hned vysvětlí, že jde o dvě odlišné věci.
„Neznáme podstatu temné hmoty. Je tady řada pokusů odhalit tajemství, ale zatím žádný z nich nebyl úspěšný. Myslím, že to je taková výzva pro 21. století zjistit, co to je. Potřebujeme ji proto, aby se nám nerozutekly galaxie a třeba i kupy galaxií.
Jan Palouš, foto: autor
Většina kinetické energie je ve formě uspořádaného rotačního pohybu. A když tedy změříme, kolik je tam viditelné hmoty, čili, jak velká je přitažlivá gravitační síla, zjistíme, že té přitažlivé síly je strašně málo. Kdyby tam byla jenom tato přitažlivá síla, tak by všechny hvězdy měly letět pryč. Galaxie to ale nedělají, nerozpadají se. Pěkně rotují a jsou jakoby ve vyváženém stavu. Tamže je tady něco v nepořádku. Je tam jakási další, přitažlivá síla, která ale nepochází z hmoty, kterou vidíme. Podobně je tomu v kupách galaxií. Jiná kapitola je ale otázka expanze vesmíru. Vědělo se už dávno, že vesmír expanduje, rudý posuv světla galaxií. Jak se ale mění tato rychlost s časem, to se nevědělo. To je možné dnes. A došlo se k velmi překvapivému závěru. Rychlost expanze vesmíru se nejen nezpomaluje, ale ona se zrychluje, což vlastně není možné vysvětlit jinak než tím, že se připustí, že tady existuje jakýsi negativní tlak. Na velkých vzdálenostech funguje jakási odpudivá síla, která rozhání vesmír. Ne že bychom přestali potřebovat Velký třesk! Mimo to je tady ještě ona temná energie, kterou Albert Einstein nechtěl připustit a která se teď jako vrátila, protože jinak není možné interpretovat rychlost pohybu vzdálených galaxií.“
