Panorama: V Praze můžete vidět Metuzalémka i Wolemii vznešenou

Dva unikátní stromy rostou od letošního roku v Praze. Nejsou to ovšem žádní majestátní jedinci, vzbuzující posvátnou úctu. Zatím se v jejich případě jedná spíše o taková jehličnatá miminka. Původ ale mají ´urozený´, a tak je všichni obskakují, hýčkají a ochraňují od různých nástrah světa. Jeden stromeček je potomkem nejstaršího žijícího organismu na naší planetě, druhý je zase žijící botanickou fosílií a měl by být vlastně potravou pro dinosaury. Pojďme se tedy za oběma novými obyvateli Prahy podívat.

Borovice dlouhověká - Metuzalémek, foto: Autor

Jeden stromeček může veřejnost vidět skoro v centru města, kousek od Karlova náměstí, v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Je to přímý potomek nejstaršího stromu na světě přezdívaného Metuzalém, který roste už téměř 5000 let v přísně chráněné oblasti na hranicích severoamerických států Kalifornie a Nevada. Je tedy starší než egyptské pyramidy a v době, kdy se měl praotec Čech šplhat na Říp, už bylo Metuzalémovi nějakých 3500 let. Botanicky jde o borovici dlouhověkou. Do Prahy přivezl sazeničku začátkem září zakladatel projektu Champion Tree Američan David Milarch,. Ten získal ve Spojených státech povolení vypěstovat pouhých deset semenáčů mateřského stromu. A jen pro jednu rostlinku bylo uděleno povolení opustit území Spojených států, a to do České republiky. Pražský ´Metuzalémek´ je tedy skutečně světovým unikátem, což Radiu Praha potvrdil ředitel Botanické zahrady Václav Větvička.

"Ty vaječné buňky byly opyleny z 99 procent vlastním pylem, protože daleko od toho stromu neroste jiný."

Václav Větvička se vzácným Metuzalémkem, foto: Autor

Dá se tedy s vysokou pravděpodobností řící, že Metuzalémek bude mít prakticky stejnou genetickou stavbu, jako Metuzalém. Jakou má ale Metuzalémek šanci na přežití? V Praze je úplně jiné klima než v jeho domovině. Potíže mohou rovněž nastat při hledání vhodné půdy. Václav Větvička přiznává, že v Česku už jednou proběhl pokus vysadit borovici dlouhověkou, nebyl to samozřejmě potomek Metuzaléma. Pokus však nebyl úspěšný.

"Z mladšího stromu se o to pokoušel Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti na pracovišti v Plzni- Bolevci, ale rostliny, které tam byly pěstovány, velice brzy uhynuly. Bylo to způsobeno tím, že PH půdy pro pěstování musí být značně vysoké. My jsme sehnali dolomitický vápenec a zeminu, která má sama o sobě PH vyšší než 7 a věříme, že Metuzalémek v tom dobře poroste. Pochopitelně ho nemůžeme vysadit do trávníku nebo mezi ostatní stromy. Připravili jsme tedy pro něj takový pelíšek v našem kaktusovém skleníku, mezi kaktusy, které rostou ve stejné zemi, jako Metuzalém a tam stráví za sklem, aby nám nedošel k úhoně, své útlé mládí. To v jeho případě znamená padesát, sto let. A pořád to ještě bude mládě."

---

Za druhým unikátním stromkem se musíme vypravit do Botanické zahrady v Praze - Troji. Byl tam převezen letos v dubnu za přísných bezpečnostních opatření a v doprovodu bodyguardů jiný jehličnan, Wolemie vznešená. Tuto živou botanickou fosilii objevili vědci v roce 1994 v Austrálii. Někteří odborníci ji označili za největší botanický objev století a dokonce zazněly hlasy, že je to totéž, jako kdyby se objevil živý dinosaurus. Svět totiž dosud znal tuto wolemii pouze ze zkamenělin. Jeden stromek s certifikátem číslo 35 nyní roste v areálu skleníku Fata morgana v Botanické zahradě v Troji. Vedoucí skleníku Eva Smržová si ale na bombastické příměry spojené s objevem wolemie nepotrpí.

Eva Smržová a Wolemie, foto: Autor

"Brala bych to trochu s rezervou. Rozhodně je to ale významný objev, protože je to úplně nový rod z čeledi blahočetovitých. Je to rostlina, která má velmi blízké příbuzné s fosiliemi, které jsou 200 milionů let staré."

Pamatují tedy dobu dinosaurů..

"Ano, pamatují dobu dinosaurů. I když to pochopitelně není tentýž druh."

V Praze se Wolemii vznešené docela zalíbilo.

"Má docela hezké přírůstky. Snažili jsme se napodobit půdu co nejvěrněji to, v čem rostla. Tam je ale velké nebezpečí houbových chorob. To je také důvod, proč vlastně Australané s tím dělali ze začátku takové drahoty. Měli velké obavy o to, aby se houbové choroby nějak nerozšířily a hlavně aby se nějaké houbové onemocnění nedostalo zpátky na původní populaci."

S pobytem vzácného stromu v Praze jsou ovšem i nadále spojena bezpečnostní opatření, a to nejen kvůli nebezpečí houbovité nákazy.

"My tu wolemii máme v kleci po zámkem, aby se nedala ukrást. Je pravda, že máme zákaz jakéhokoliv množení této rostliny. Mimo Austrálii je to zakázáno."

Svůj přírodní domov má asi stovka stromů, dosahujících až čtyřicetimetrové výše, na přísně utajeném místě uprostřed deštného pralesa v pohoří Blue Mountains, zhruba 250 kilometrů západně od Sydney.