Penězům z Bruselu svítí oranžová

Česko zdolalo první překážku na cestě k velkým penězům z fondů Evropské unie. Vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek podepsal v Bruselu strategický dokument o využívání unijní pomoci na léta 2007 - 2013, Národní strategický referenční rámec. Skončila tak mnohaměsíční tvrdá vyjednávání. Schválení národního plánu ale ještě neznamená přísun konkrétních peněz. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Foto: Evropská komise

Česko by mělo během sedmi let dostat z fondů Evropské unie asi 750 miliard korun. Znamená to, že Češi nyní mohou čerpat čtyřikrát více peněz než dosud. Mohou ale také o hodně miliard přijít. Dříve než Brusel rozevře nastavenou dlaň, musí být splněny ještě dvě podmínky. Jednak je třeba dokončit složitá jednání o konkrétních operačních programech, do kterých půjdou unijní peníze. Jednak musí Praha přesvědčit Brusel, že unijní peníze dojdou skutečně tam, kam jsou určeny, a neskončí v kapsách různých ´šibalů´. Vicepremiér Jiří Čunek sliboval, že první peníze přijdou už letos na jaře. Zatím ale není jisté, zda první euro vůbec v tomto roce dorazí. Podle Čunka zaspala při přípravě bývalá vláda. S touto kritikou rozhodně nesouhlasí někdejší ministr pro místní rozvoj Radko Martínek. Jak řekl Radiu Praha, vymlouvat se nelze ani na loňský povolební pat.

"Já jsem odevzdával Národní referenční strategický rámec už v červenci minulého roku. I když byly volby, myslím si, že průtahy byly zbytečně dlouhé. Tím pádem se musí vyjednávat jednotlivé operační programy až na podzim a těch peněz přijde žalostně málo."

Kritiku a nedůvěru Bruselu vyvolával fakt, že Česko má v národním plánu celkem 24 operačních programů. To je daleko nejvíce v celé Evropské unii. Dochází také k tomu, že mnohé tyto programy se překrývají, celková architektura je nepřehledná, na rozdělování peněz z každého programu dohlíží jiná instituce. Je tedy reálné, že se podaří operační programy schválit do konce roku? Petr Zahradník, analytik Evropského odboru České spořitelny soudí, že přes veškeré komplikace se to podaří.

"Těch 24 operačních programů vznikalo izolovaně a jejich tvůrci se příliš nedívali na to, co dělají tvůrci ostatních operačních programů. Provázanost se pak hledala až v určité fázi vývoje nebo přípravy procesu. Ukazuje se, že je to pozdě. Myslím ale, že v posledních týdnech a měsících se udělalo poměrně dost pro to, aby ty nejvíce do očí bijící překryvy zmizely. Skutečně jsem přesvědčen o tom, že velká většina operačních programů bude schválena hladčeji než byl schvalován Národní strategický referenční rámec."

Exministr Radko Martínek v počtu operačních programů zásadní problém nevidí. Připomíná ale druhou podmínku čerpání unijních peněz, tedy nutnost dostatečného dohledu nad těmito penězi.

"Pokud nikdo nechce, aby jednotlivé regiony měly své operační programy, tak potom samozřejmě mohl být jen jeden. Problém je spíše v tom, aby jak ministerstvo pro místní rozvoj, tak ministerstvo financí byly s to centrálně řídit celý proces. A to bohužel zatím není připraveno."

Pokud totiž nebudou Češi umět na bruselské peníze řádně dohlížet, pak hrozí, že budou finanční pomoc vracet. Podle odborníků jsou zatím nejdále jednání o penězích pro dopravu. Tento operační program by mohl být schválen už koncem září. Celkem má jít na stavby a opravy silnic a železnic 20 procent unijních prostředků, tedy zhruba 160 miliard korun. Dobře připravené jsou prý také programy placené z Evropského sociálního fondu. V tomto případě mají jít peníze na podporu zaměstnanosti a rekvalifikace. V říjnu by také mohl být schválen program pomoci průmyslu. Do firem by měl přinést asi sto miliard korun. Podle vicepremiéra Jiřího Čunka dostane Česko ještě letos z Evropské unie zcela určitě 15 miliard korun.