Pět žalob na český stát u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku
Pět členů sdružení pro ochranu práv dětí, rodičů a prarodičů Spravedlnost dětem podalo v pondělí u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku žaloby proti českému státu. Jednoho z nich, zmocněnce sdružení Spravedlnost dětem Luboše Pateru pozval k mikrofonu Josef Kubeczka.
Nejdříve jsem se zeptal na obsah žalob:
"Ty žaloby jsou v podstatě stejné v tom směru, že si stěžujeme, že české soudy a jiné státní orgány nechrání naše práva a v důsledku toho ztrácíme možnost běžným způsobem se stýkat se svými dětmi, podílet se na jejich výchově při rozvodu nebo po rozvodu."
Vyčerpali jste všechny možnosti opravných prostředků u českých soudů?
"Někteří z nás ano. Obraceli jsme se bezúspěšně na Ústavní soud. Někteří ne. Podle našeho názoru je možné se obrátit na Evropský soud i v případě, že Ústavní soud České republiky ještě nerozhodoval v naši věci, protože ten v podstatě může rozhodovat o nějaké ústavní stížnosti proti rozhodnutí soudu. My se více méně marně domáháme toho, aby příslušná rozhodnutí soudy vůbec vydaly. My si tedy stěžujeme kromě jiného také na nečinnost soudů."
Jak na vaše stížnosti reagovali zástupci ministerstva spravedlnosti a dalších kompetentních orgánů?
"Průběžně jsme pochopitelně využívali i možnosti stěžovat si na nekvalitní práci nebo nečinnost soudů u ministerstva spravedlnosti, u orgánů státní správy, soudů, tedey u předsedů okresních a krajských soudů. Naše stížnosti byly vždy 'odpálkovány' pod nějakou ubohou, hloupou záminkou."
Jsou takto poškozeni pouze muži nebo i ženy?
"V tom opatrovnickém soudnictví funguje taková systémová diskriminace otců, tatínků, kterým děti nejsou svěřovány do péče nebo kterým není poskytována ochrana, když se domáhají alespoň úpravy styku nebo výkonu rozhodnutí na upravený styk. Pokud ovšem ten systém je založen na nějakých pokleslých praktikách a 'spadne' do něj nějaká maminka, ať už v důsledku nějaké korupce, protože i ti soudci jsou obyčejní lidé, tak se tam pochopitelně dějí stejné zvrácenosti a stejné hanebnosti i proti ženám, proti matkám. Nikoli ovšem systémově. Systémově je to proti otcům."
Soud ve Štrasburku může vyměřit pokutu českému státu. Změní to něco na vztahu mezi rozvedenými manželi, potažmo na vztahu k tomu nejdůležitějšímu, o nějž tu především jde, tedy k tomu dítěti?
"Každý z nás, z těch, kteří jsme podali žaloby, má děti již větší a dlouhé roky s nimi nemáme možnost přirozeně rozvíjet naše vztahy. Možná by se dalo říct, že ty naše vztahy už jsou nenávratně poškozeny nebo zničeny. My se ale snažíme ty žaloby podat i proto, abychom dali příklad ostatním, že je nutné se proti zlu postavit a že je to i v zájmu našich dětí, v tom nejlepším zájmu, protože ony jednou dospějí, ony jednou vyrostou a pak uvidí a uslyší, že jsme se snažili o jejich dobro. Je to tedy i takové poselství našim dětem."
Jak mi sdělil zmocněnec sdružení Spravedlnost dětem Luboš Patera, takto poškozených rodičů jsou v České republice stovky, ne-li tisíce.
