Pětadvacítka návrhy Cyrila Svobody nepodpořila

Ministr zahraničí Cyril Svoboda, foto: ČTK

Karikatury islámského proroka Mohameda zveřejněné v evropském tisku zvedly vlnu odporu v muslimském světě. Severské státy se dokonce staly terčem obchodní blokády. Unie však na události reagovala opatrně a až tento týden v pondělí ministři zahraničí států unie přijali rezoluci, v níž hájí svobodu slova a tisku jako základní právo demokratické společnosti. Konstatují však zároveň, že tyto svobody mají být provázeny odpovědností a respektem k jiným vyznáním. Český ministr zahraničí Cyril Svoboda navrhoval kategoričtější stanovisko, u svých kolegů však nenašel dostatečnou podporu.

"Podle mého názoru těsně poté si Evropská unie měla říct o omluvu. Toto se do toho textu nedostalo a zřejmě ani nedostane, stejně tak jsem navrhl, a to tam taky nebude, abychom do budoucna jednali o této solidaritě,"říká Svoboda.

Svoboda požadoval, aby usnesení pověřilo Evropskou komisi vypracováním systému kompenzací pro případy embarga proti členským zemím. Při vystoupení v Bruselu ministr zopakoval, že podle něj nelze konflikt kvůli karikaturám považovat za střet civilizací nebo náboženství, ale za svár s muslimskými radikály. Europoslance a stínového ministra zahraničí Jana Zahradila opatrné unijní stanovisko nepřekvapilo:

Europoslanec a stínový ministr zahraničí Jan Zahradil

"V každém případě je opožděné. Ta reakce měla být daleko rychlejší. V prvních dnech, kdy ty protesty vypukly, nebo spíše byly vyprovokovány, se evropské státy nezmohly na žádnou koordinovanou akci. Dokonce pan Solana podnikl jakési zmatené turné po některých arabských státech a byl za to oprávněně kritizován. Teď tedy přichází rezoluce ministrů - je to prostě nejmenší společný jmenovatel, na kterém ty státy byly ochopné se dohodnout, jinika se to komentovat nedá."

Pokud jde o ten návrh ministra Svobody na vyjádření solidarity s poškozenými zeměmi, mělo by smysl, aby Česká republika individuálně vyjádřila solidaritu?

"Myslím, že to možné je, v každém případě naše zahraniční politika je stále ještě autonomní, my se nemusíme podřizovat nějakému většinovému rozhodnutí, s kterým bychom nesouhlasili. Já jsem podporoval ten návrh pana Svobody a myslím, že by stálo za to, aby nějaký silnější výraz solidarity zejména s Dánskem zazněl."

ČR spolu s Nizozemskem, Slovenskem či Dánskem prosazovala, aby byla z usnesení vypuštěna slova o lítosti. Další státy v čele s Británií s tím nesouhlasily s poukazem na citlivost muslimského světa. Nakonec byla formulace kompromisně zmírněna. Místo "politování, že obrázky způsobily urážku" se objevila formulace "politování, že obrázky byly považovány za urážlivé". Slovenský ministr zahraničí Eduard Kukan Radiu Praha vysvětlil, proč podle něho není v tuto chvíli tolik důležité individuální gesto jednotlivých států:

"Teď jde o to, aby Evropská unie ukázala společnou pozici. To je mnohem důležitější než vyjádření jednotlivých států a právě proto jsme byli ochotni možná zmírnit stanoviska, jen aby Evropská unie byla jednotná. Kdyby z těch jednání vzešlo, že se unie nedokázala dohodnout, to by byl velmi špatný signál světu. To že byly přijaty závěry, které jsou společné, to je teď rozhodující a svoje návrhy nebo názory bychom měli prosazovat v rámci celé Evropské unie, aby to byl jednotný postup."