Pietní akt před budovou rozhlasu
Před osmatřiceti lety, v noci z úterý 20. na středu 21. srpna 1968 překročila vojska pěti zemí Varšavské smlouvy československé hranice. V půl osmé ráno dorazilo před vinohradskou budovou tehdy Československého rozhlasu šest okupačních tanků. Na budovu dopadaly střely a nad hlavami stovek lidí, kteří se snažili zabránit okupantům v postupu, létaly Antonovy. Toto smutné výročí si připomněli účastníci pietního aktu před budovou Českého rozhlasu v Praze na Vinohradech.
"Vzpomínám si, jak ještě v roce 2003 jsem srpnové události z roku 1968 mohl připomenout i pohledem na protější dům, který nesl stopy střel vypálených před rozhlasem. Opravit dům a dát novou fasádu je relativně snadné. Horší je, že v mysli se mi znovu a znovu odvíjí film z oněch srpnových dnů. Řekl jsme 'horší je', ale možná, že je dobré občas si ten film pustit, neboť tudy a touto ulicí, tedy okolím rozhlasu šly opět naše novodobé dějiny."
Místopředseda Senátu Jiří Liška pak připomněl tehdejší jednotu a solidaritu národa. Při této příležitosti zmínil roli, jakou nejen v srpnových dnech roku 1968 sehráli pracovníci rozhlasu:"Byli to právě oni, kteří tu solidaritu a jednotu národa nezastupitelným způsobem dokázali vytvářet a udržovat. Tehdy se víc než kdykoli jindy ukázalo, jakou sílu mají média, když jim lidé věří. Spoluvytváření veřejného mínění, nálad ve společnosti, je nesmírně odpovědná práce. Může mít kladný i záporný dopad. Vliv médií ve společnosti je obecně v dnešní době výrazně větší než tomu bylo před těmi téměř čtyřiceti lety. Přesto jsem přesvědčen, že výkonům rozhlasových pracovníků ve dnech po 21. srpnu 1968 se dlouho nic nevyrovná."
Důležitý význam tohoto a dalších pietních aktů pak podtrhl primátor hlavního města Prahy Pavel Bém:"Tragické události národa mají a musí mít své pozitivní stránky. Alespoň jako cenné historické poučení. Ovšem pouze za jedné jediné podmínky - nikdo a nic nesmí být zapomenuto!"
Před budovou Českého rozhlasu se odehrály nejtvrdší střety mezi okupačními vojáky a obyvateli hlavního města. Od zahájení okupace do začátku října zabili cizí vojáci podle Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu v Československu 72 lidí, těžce zranili 276 a lehce 422 lidí. V srpnu 2005 se za invazi do Československa omluvil bývalý polský prezident Wojciech Jaruzelski. Morální odpovědnost Ruska za okupaci přiznal v Praze letos na jaře ruský prezident Vladimir Putin.