Pietní akt v LIdicích
Bouřlivé reakce vyvolala informace Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, který minulý týden zveřejnil dosud utajované archivní materiály, ze kterých vyplývá, že někdejší komunistický prezident Antonín Zápotocký tajně omilostnil čtyři nacistické zločince odsouzené k trestu smrti. Jak jsme vás už informovali, byl mezi nimi i příslušník SS Max Rostock, který byl odsouzen za osobní účast na likvidaci Lidic. Blíže Jaromír Marek.
Ministr kultury Pavel Dostál v průběhu nedělního pietním aktu k 59. výročí vypálení Lidic vyzval současné komunisty, aby se od milosti někdejšho komunistického prezidenta Zápotockého, distancovali. Jak uvedl, mlčet k uvedené milosti znamená souhlasit s ní.
"Pokud je skutečně pravda, že na omilostnění válečných zločinců a dokonce jednoho lidického vraha se podíleli komunističní funkcionáři bývalého režimu, pak je důležité říci, že to byla hanebnost. K tomuto odsouzení by se měli přidat i současní komunisté, pokud to myslí vážně, že nechtějí mít nic společného se zločiny minulé éry."
Předseda Komunistické strany Čech a Moravy Miroslav Grebeníček však omluvu odmítá. Nemá prý zatím dostatek informací a "cokoliv by bylo předčasné". Grebeníček se rovněž ostře ohradil proti názorům, že tento příklad zpochybňuje mýtus, že komunisté byli pevnými bojovníky s fašismem. Místopředsedkyně komunistů Zuzka Rujbrová byla ve svém stanovisku smířlivější.
"Bude-li informace o udělení milosti prezidentem Zápotockým potvrzena, tak je to skutečnost zneklidňující a překvapivá a nemohu s tímto aktem, tak jako ostatní komunisté a ministr Dostál souhlasit, souhlasit. Rozhodně si ale nemyslím, že by podobná ojedinělá milost devalvovala protifašistický komunistický odboj."
Středočeskou obec Lidice vypálili nacisté 10. června 1942 za údajnou spolupráci s výsadkáři, kteří provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Celá obec byla srovnána se zemí, muži popraveni a ženy a děti zavlečeny do koncentračních táborů, kde většina z nich zahynula. Max Rostock, který byl velitel bezpečnostních sil na Kladně se vyhlazení Lidic osobně účastnil, za to byl v roce 1951 odsouzen k smrti, ale na návrh Ústředního výboru KSČ mu byl trest změněn na dořivotí, ovšem na začátku šedesátých let byl dokonce propuštěn. Důvody, které komunistické špičky vedly k tomuto kroku nejsou dosud objasněny.