Plzeň se může pochlubit rekonstrukcí Loosových interiérů

Bývalý byt dr. Vogla na Klatovské 12, foto: Zdeňka Kuchyňová

Od dubna se turistům v Plzni otevřely tři jedinečné bytové interiéry světoznámého architekta Adolfa Loose. Loos neměl rád zdobnost a kladl důraz na praktické využití bytu, proto tu jsou například na svoji dobu velmi moderní vestavěné skříně. Navíc každý z interiérů má osobitý příběh. Kolik se v Plzni dochovalo Loosových interiérů, to je otázka pro Karla Zocha z odboru památkové péče.

Karel Zoch sedí v bývalém bytě dr. Vogla na Klatovské 12, foto: Zdeňka Kuchyňová
"Původně jich bylo asi třináct. Z toho se v různě poškozeném stavu zachovalo asi osm. Někdy se jedná o celý byt, v některých případech o jednu místnost nebo její části."

Věděli majitelé bytů, že je to Loosův interiér, nebo třeba nevěděli, v čem žijí?

"V době socialismu a těsně po něm opravdu byla řada nájemníků, kteří si to vůbec neuvědomovali. Nikde to nebylo evidované. Když podepisovali nájemní smlouvu, tak vůbec netušili, že žijí v nějakém vzácném prostoru. Ale v některých památkově chráněných bytech o tom věděli."

Dům pana Brummela, foto: Martina Schneibergová
Jaké jsou osudy majitelů bytů?

"Prakticky všichni byli relativně bohatí židovští průmyslníci a obchodníci. Jejich osudy jsou dramatické. Za nacistů byli pronásledovaní, řada těch obyvatel zahynula v koncentračních táborech, některým se podařilo utéct do zahraničí. Po válce se vrátili zpět, ale po únoru 1948 jim to komunistická moc opět vzala a museli podruhé utíkat do exilu. V řadě případů žijí potomci původních majitelů, občas navštíví i Plzeň. Třeba u domu pana Brummela jsou dodnes jeho příbuzní majiteli bytu."

V obýváku a jídelně sídlili úředníci

Adolf Loos
Synovec původních majitelů Michal Brummel opravoval interiéry 12 let. Podnětem prý byla jeho návštěva slavné Müllerovy vily v Praze v roce 2001. Majitelé obou domů se dokonce znali a půjčovali si materiál. Například obklady z mramoru v Müllerově vile původně Loos zamýšlel pro Brummelův dům. Jeho majitel ale upřednostňoval dřevo, takže jeho jídelna byla nakonec obložená vzácným dřevem z kořenice kanadského topolu a mramor je v Praze.

Mezi další zpřístupněné interiéry patří byt rodiny Krausových v Bendově ulici 10 a interiér bytu doktora Vogela v Klatovské ulici 12. Dostanete se do něj spletí chodeb z vedlejšího domu. Zdejší obývací pokoj a jídelna měly to štěstí, že tu za okupace sídlilo ředitelství úřadu práce a úřadům sloužily místnosti i později. Původně Loos navrhl nejen vybavení celého bytu, ale i ordinaci a rentgenové pracoviště doktora Vogela.

Interiér bývalého bytu rodiny Krasových v Bendově ulici 10, foto: Martina Schneibergová
"Majitelům tohoto bytu se podařilo utéct do Kanady, ale s žádnými jejich potomky jsme nejednali. Je otázka, jestli vůbec žijí. Asi před rokem navštívil jiný z Loosem navržených interiérů potomek původních majitelů pan Semler a ten vzpomínal, že se u nich o doktoru Vogelovi často mluvilo."

Jaká byla rekonstrukce?

"V bytech, které jsou ve vlastnictví města, třeba tady v Klatovské 12 a v Bendově 10, se z původního vybavení zachovalo pouze to, co bylo spojené s původní stavbou. Je tu vestavěný nábytek, dřevěné obložení, obložení mramorem a kamenem. Ale to, co šlo ukrást a odvézt, tak to se většinou nezachránilo. Nábytek, na kterém sedíme, křesla, stolky, židličky, to jsou repliky vyrobené podle fotografií a podle vzoru nábytku, který se dochoval v jiných interiérech."

Odkud jste měli fotografie?

"Ty nám zapůjčilo Muzeum hlavního města Prahy, jejich studijní a dokumentační centrum Adolfa Loose, což je nejdůležitější instituce v naší zemi, která se Loosovou architekturou zabývá. Oni tyto fotografie získali z vídeňské galerie Albertina, kde je dochován a uložen Loosův archiv. Adolf Loos tvrdil, že od půdorysné plochy konkrétní místnosti a její funkce, se přímo odvíjí její výška. Za ideálních podmínek by měla mít každá místnost v domě úplně jinou výšku. Vzniká tak velmi složitý prostorový labyrint. Loos úplně zrušil klasická podlaží. V jím navržených domech to funguje tak, že z obývacího pokoje vyjdete o čtvrt patra výš do jídelny. Odsud zase po několika schodech do další místnosti. V Plzni bohužel Loos nikdy nezískal zakázku na stavbu domu, který by se stavěl úplně od začátku. Vždycky to byly adaptace už existujících domů. Proto tento princip najdeme jen v jediném interiéru, na Klatovské ulici 110. Jedná se o poslední Loosovu realizaci. Navrhoval to v roce 1933, tedy v roce, kdy zemřel. Po jeho smrti veškeré práce dozoroval a korigoval jeho spolupracovník architekt Heinrich Kulka. "

Dům Semlerových, foto: Martina Schneibergová
Na prohlídku Loosových interiérů se mohou zájemci o zajímavou architekturu vydat ve čtvrtek a o víkendu. Zpřístupnění Loosových interiérů patří k základním bodům projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury. I do budoucna budou jedním z turistických lákadel města.

10
49.747484800000
13.377603600000
default
49.747484800000
13.377603600000