Podezřelé elity
Premiér Miloš Zeman označil nového guvernéra České národní banky za exponenta dvou ucelených a propojených zájmových skupin. Někteří politici, jak uvádí Zdeněk Vališ, chovají dokonce podezření, že v Česku vzniká nové mocenské centrum.
Známý komentátor týdeníku Reflex nadhodil řečnickou otázku, zda vzhledem ke způsobu jmenování do bankovní rady, vysokých soudních a jiných funkcí má v této zemi šanci ještě někdo jiný, kdo není nějak spojen s firmou Patria Finance anebo nechodí na diskuse do prezidentské vily Amálie? Jde samozřejmě o nadsázku. Ale jelikož autor v témže článku tvrdí, že v českém prostředí spíše než pravidla a kritéria rozhoduje víc příslušnost k různým bratrstvům, zřejmě jeho, stejně jako některé politiky určité jevy znepokojují.
Přívržencům spikleneckých a konspiračních teorií se jako lákavý objekt zájmu musí jevit především už zmíněná Patria Finance. Široké veřejnosti jméno této finanční skupiny nic neříká. Mezi zasvěcenějšími ovšem o ní kolují všelijaké historky a zvěsti, doprovázené většinou významným mrkáním. Leccos, pravda, nemusí být zrovna z říše pohádek či dohadů. Hovořilo se třeba o nadstandardních vztazích mezi Patria Finance a Československou obchodní bankou, která se zase nestandardním převzetím Investiční a Poštovní banky letos v červnu stala nejmocnějším bankovním domem v Česku. A ejhle, Československou obchodní banku zprivatizovala belgická finanční skupina KBC, která se posléze stala i majitelem Patria finance.
Hovořilo se o nadstandardních vztazích mezi Patria Finance a politiky, kteří mají užší vazby k tzv. skupině Hradu. A ejhle, prezident jmenoval guvernérem České národní banky Zdeňka Tůmu, který v minulosti pracoval jako hlavní ekonom v Patria Finance. Přes ostrý odpor ministra financí jmenoval Havel za členku bankovní rady také 32letou Michaelu Erbenovou, jejíž manžel je dnešním hlavním ekonomem v Patria finance. Navíc Erbenovou někteří podezírají z politické zaujatosti, protože dříve pracovala u bývalého ministra financí Ivana Pilipa, dnes představitele čtyřkoalice, která má s prezidentem velmi dobré vztahy. Erbenová prý ale Havlovi slíbila, že v krátké době vyřeší v rodině střet zájmů. Ponechme stranou spekulace o tom, jak to hodlá vyřešit.
Premiér Zeman ale hovořil o dvou zájmových skupinách, kterých má být nový guvernér exponentem. Tou druhou je bezesporu sdružení s poetickým jménem Lípa. Názory na ní se různí. Zeman s Klausem vidí ve sdružení komplot proti sobě, potažmo svým koncepcím. Někteří považují Lípu za elitářský klub s mocenskými zájmy. A jiní zase za skupinku vzdělaných, inteligentních lidí, kteří v nějakém oboru vynikají, a kteří se dvakrát roka scházejí, aby prostě uspokojili svou potřebu poklábosit si se zajímavými partnery, vzájemně se obohatit. Postřehy z diskusí samozřejmě přenášejí do života, a protože jde vesměs o autority, ovlivňují své okolí jiným směrem, než může být některým politikům příjemné.
Shodou okolností má Lípa stejnou adresu jako Patria finance. Ale na této adrese sídlí i další firmy. Jedním ze zakládajících členů Lípy je současný guvernér České národní banky Zdeněk Tůma, ve výkonném výboru sdružení sedí i nová členka bankovní rady Michaela Erbenová, ale třeba také ekonom Josef Kotrba, manžel známé sociálnědemokratické političky Petry Buzkové nebo Karel Dyba, bývalý ministr hospodářství ve vládě Václava Klause, popřípadě politolog Jiří Pehe, bývalý šéf vnitropolitického odboru kanceláře prezidenta republiky. Vzniká tedy v Česku potají jakési mocenské centrum k ovlivňování politiky bez mandátu voličů? Nebo jde pouze o zcela přirozenou součást procesu vytváření nové národní elity? Elity, na kterou je každá společnost pyšná, a která byla v Česku v tomto století několikrát zdecimována?