Politici většinou kritizují schválení směrnice o autorském právu

Foto: Jana Burczyk

Čeští politici jsou většinou kritičtí ke schválení reformy ochrany autorských práv na internetu v Evropském parlamentu. Podle Pirátů poznamená výsledek hlasování svobodu internetu, o hrozbě cenzury kvůli některým ustanovením hovoří i občanští demokraté. Strany chtějí pečlivě hlídat proces zavedení předpisu do českého práva a pokusit se o to, aby se do zákonů promítl v co nejmírnější podobě. Naopak před Evropským parlamentem slavili umělci, kteří si od směrnice slibují dohled nad porušováním autorských práv i spravedlivější odměny.

Foto: Jana Burczyk

Norma především ukládá velkým internetovým společnostem, jako je například Google, platit vydavatelům a umělcům za použití jejich děl online. Platformy budou mít nově povinnost prověřovat, zda uživateli nahrávaný obsah neporušuje autorská práva.

Pavel Telička,  foto: Alžběta Švarcová,  ČRo
Kritici označují směrnici za cenzuru internetu. Poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík označil hlasování za černý den pro svobodu internetu v Evropě. Místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička (Hlas), který patřil mezi odpůrce směrnice, vyjádřil na twitteru přesvědčení, že právní norma bude napadena a o jejím osudu bude muset rozhodnout Soudní dvůr EU.

"Pro mě jakákoliv legislativa, která obsahuje něco, co už bylo na národní úrovni vyzkoušeno, a nezafungovalo, je špatným návrhem."

Jak dodal Telička, obdobné snahy přivést weby k placení licenčních poplatků příliš neuspěly ve Španělsku, ani v Německu.

Proti dvěma klílčovým článkům lobboval Google

Klíčové jsou v nové směrnici dva články. Jeden z nich tvrdí, že internetové společnosti budou muset vydavatelským domům zaplatit, budou-li chtít používat jejich obsah. Druhý článek říká, že zodpovědnost za porušování autorských práv ponesou internetové platformy. Znamená to, že když někdo videoklip či seriál dá na YouTube, musí videokanál zareagovat, a obsah smazat. Google v minulých měsících lobboval za změny či zrušení dvou sporných článků.

Pro směrnici se v tisku vyslovují čeští tvůrci. Například prezident Herecké asociace Ondřej Kepka uvedl, že je rád, že si Evropa uvědomila, že duševní vlastnictví má stejný nárok na právo jako hmotné. Podle něj nejde o žádnou cenzuru internetu. Pro přijetí směrnice hlasoval například europoslanec za KDU-ČSL Pavel Svoboda:

"Pokud někdo měl výhrady ke znění toho tzv. článku 11 nebo 13, tak má teď velkou příležitost. Může ve své zemi navrhnout geniální znění toho transpozičního textu."

Pro směrnici byli pouze dva z českých europoslanců, třináct hlasovalo proti, ostatní se zdrželi.

Na přijetí směrnice do legislativy jsou dva roky

Foto: Jana Burczyk
Česká republika by měla novou směrnici převzít do své legislativy do dvou let. Od normy přijaté v Evropském parlamentu se může výrazně lišit. Vydavatelé i zástupci internetových firem v Česku se chtějí do tvorby národní normy zapojit. Směrnice podle výkonného ředitele Unie vydavatelů Václava Macha vytváří podmínky k tomu, aby vydavatelé mohli chránit jimi vytvořený obsah na digitálním trhu a jednat s těmi, kdo jej dále komerčně využívají o podmínkách poskytnutí finančních kompenzací.

Naopak podle Davida Slížka z odborného serveru Lupa.cz zvítězila lobby velkých vydavatelů a části umělců, kteří nedomysleli, jaké vedlejší škody směrnice napáchá. Výjimka pro 'krátké úryvky či jednotlivá slova´ má potenciál autorské právo v EU spíš rozdrobit než sjednotit. V různých členských státech totiž může mít velmi odlišné definice. A přes všechna ujišťování může ve výsledku vést k omezení možností uživatelů nahrávat na internet vlastní obsah," uvedl Slížek. Dodal, že bude klíčové, jak směrnici implementují členské státy. Na národní podobu směrnice si například počká tuzemská internetová jednička Seznam.cz.

Málokterý návrh legislativy vzbudil v EU tak kritické reakce jako reforma autorského práva. Provázely ho demonstrace, protesty akademiků i jednodenní vypnutí internetové encyklopedie Wikipedie.