Politikum Evropské unie

Proti rozhodnutí Evropské unie zařadit Českou republiku mezi státy s vysokou pravděpodobností výskytu nemoci šílených krav se ostře ohradil ministr zemědělství Jan Fencl. Také zahraniční výbor sněmovny přijal usnesení, ve kterém vyzývá Evropskou unii k rozumnosti. Odborníci vidí v podobných krocích Bruselu snahu o likvidaci české konkurence. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Krava

Česko bylo Bruselem zařazeno do skupiny zemí, kde je riziko nemoci pravděpodobné, i když zatím nepotvrzené. Následují už jen země západní Evropy, ve kterých byla nákaza potvrzena ve velkém měřítku. Brusel vycházel při zařazení do skupin z údajů o dřívějších dovozech živých zvířat a masokostní moučky z Británie a zemí s vysokým výskytem BSE, ale například i z toho, jak dalece se v zemích krmí přežvýkavci živočišnou moučkou. Čeští veterináři v této souvislosti opakované zdůrazňují, že masokostní moučka se v bývalém Československu zpracovávala ve vysoce teplotním režimu už od šedesátých let, na rozdíl od zemí Evropské unie, kde k tomu přikročily až koncem osmdesátým let po zjištění BSE ve Velké Británii. Navíc, jak potvrdil Radiu Praha ředitel Výzkumného ústavu živočišné výroby Josef Bouška, čeští zemědělci masokostní moučku ke krmení v uplynulých deseti letech vůbec nepoužívali.

"Bylo to z důvodů ekonomických, neboť její vysoká cena při nízké farmářské ceně mléka, čili její zařazení do krmných dávek bylo zcela nerentabilní. Ale koncem osmdesátých let bylo veterinárně zakázáno zkrmování masokostní moučky. Česko proto patří mezi první země, které v tomto udělaly mnoho."

Nejde ale jen o masokostní moučku. Nákaza se může šířit i jiným způsobem, například dovozy živých zvířat nebo nakaženého masa. Josef Bouška v této souvislosti vyslovil údiv nad tím, že například Rakousko bylo z rozhodnutí Bruselu zařazeno do méně rizikové skupiny než Česko.

"To je totiž na tom to překvapivé a nesmyslné, protože si myslím, že co se týče této nákazy, tak jsme na tom daleké lépe, protože dovozy sem byly silně omezené a byly po všech směrech pod silným veterinárním dohledem."

Čeští politici i odborníci považují hodnocení jednotlivých zemí Bruselem za ryze politické a ekonomicky účelové. Ředitel Výzkumného ústavu živočišné výroby říká, že veškerý chov skotu v Evropě je politikum. Nadbytek mléka a hovězího masa v zemích Evropské unie brání rozvoji chovu skotu a ten, jak známo, je stabilizujícím faktorem celé zemědělské produkce. Bez chovu skotu nelze zemědělství efektivně provozovat. Proto je podle Josefa Boušky snaha chov skotu v zemích kandidujících na vstup do unie omezit.

"Evropská unie ráda, respektive celá Evropa ráda doveze do jakékoli kandidátské země potraviny nebo produkty z chovu skotu."

Někteří odborníci soudí, že není důležité, zda je země ve třetí nebo ve druhé skupině. Znepokojivé je prý to, že si Evropská unie dovolila takto členit země, kde se nemoc šílených krav dosud nevyskytla.