Poslanci v prvním čtení schválili církevní restituce, přehlasovali opozici

Sněmovna poslala do druhého čtení vládní návrh zákona o církevních restitucích. Poslanci o něm v úterý jednali dlouho do noci, opozice se totiž proti finančnímu odškodnění církví ostře staví. Argumentuje tím, že v době vládních škrtů si stát výplatu 59 miliard korun nemůže dovolit. Proti církevním restitucím je i veřejnost.

Alena Hanáková a Marek Benda, foto: ČTK

Pole, lesy a rybníky za zhruba 75 miliard a dalších 59 miliard, které by stát během příštích třiceti let vyplatil církvím jako finanční náhradu. Tak má vypadat odškodnění za to, že komunistický režim zabavil po roce 1948 církvím prakticky všechen majetek. Dohodla se na něm vláda s celkem 17 církvemi. Součástí dohody je i to, že stát do roku 2030 naopak přestane financovat mzdy duchovních a další provoz církví. V kabinetu se proti tomuto vyrovnání zprvu stavěly Věci veřejné, nakonec ale nejmenší vládní strana ustoupila. Podle ministryně kultury Aleny Hanákové by po výroku Ústavního soudu stát musel majetek církvím stejně vracet.

"Církvím bude jejich majetek vrácen bez ohledu na rozhodnutí Poslanecké sněmovny. To, o čem můžeme rozhodnout, je podoba tohoto vyrovnání. V této souvislosti mi připadá absurdní se ke všemu obrátit zády a tvrdit, že tu žádný problém není. Že stovky obcí nic netrápí a že se jedná o nějaký vrtoch této vlády, která se zčistajasna rozhodla darovat církvím majetek."

Foto: ČTK

Proti navržené formě vyrovnání ve sněmovně ostře protestovala opozice. Sociálním demokratům a komunistům se nelíbí rozsah vraceného majetku a hlavně finanční vyrovnání ve výši 59 miliard, které ještě během třiceti let naroste o inflaci. Předseda KSČM Vojtěch Filip řekl, že nejde o restituce, ale dar státu církvím.

"A daruje jim věci, které vůbec nesouvisejí s tím, jakým způsobem té či oné církvi byl majetek v minulosti odebrán nebo darován, případně jakým způsobem ho získala."

Co se na návrhu nelíbí sociálním demokratům, vysvětlil bývalý ministr kultury za ČSSD Vítězslav Jandák.

"Tady jsme svědky, že dochází k největšímu transferu majetku za minimálně sto let a ty důsledky budou velice fatální. Protože ten zákon je připraven špatně, podklady jsou neregulérní a mám dojem, že to, k čemu se tady schyluje, nebude pro tuto zem do budoucna dobré."

Opozice si dokonce do sněmovny přinesla cedule s nápisy proti církevním restitucím a hrozilo, že její obstrukce se protáhnou přes půlnoc. Argumenty opozice proti církevním restitucím odmítl předseda ústavně právního výboru občanský demokrat Marek Benda.

Petr Nečas, foto: ČTK

"Kdyby si ti lidé alespoň přečetli důvodovou zprávu, tak vědí, že v horizontu třiceti let jsou výdaje a náklady státu při ponechání stávajícího modelu a při nastolení tohoto nového modelu srovnatelné. Ve výhledu padesáti let jsou samozřejmě výdaje státu už mnohem vyšší. Je to prostě jen nezodpovědnost, snaha hrát populistickou kartu, že se tu něco vydává."

Nakonec se, po sedmi hodinách proslovů, podařilo vládní koalici poslat návrh na vyrovnání státu s církvemi do druhého čtení. Posoudí ho ústavně právní výbor. Premiér Petr Nečas rozhodnutí sněmovny ocenil.

Zleva Michal Hašek, Bohuslav Sobotka a David Rath z ČSSD, foto: ČTK

"Církevní restituce jsou dvacet let nevyřešený problém, který blokuje rozvoj tisíců obcí a měst v této zemi. A jsem rád, že se posunuly do druhého čtení."

Opozice neuspěla ani v tom, aby se návrhem zabývaly i jiné výbory, například hospodářský. To zkritizoval předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

"Když už potřeme opozici, tak ji potřeme ze sta procent, do posledního zbla. Prostě nenecháme ani malý prostor pro svobodnou parlamentní diskusi."

Návrh s největší pravděpodobností poslanci schválí. Stejně pravděpodobně jim ho ale vrátí Senát, kde má levice většinu. Pokud ho sněmovna opět přehlasuje, mohl by platit od léta. Podle průzkumů veřejného mínění je ale proti vyrovnání státu s církvemi až 70 procent občanů České republiky.