Poslanci znovu navrhují odškodnění za Podkarpatskou Rus

V rámci vyrovnávání se s minulostí, které započalo masivně po roce 1989 a trvá dodnes, přicházejí mnohdy majetkové nároky. O náhradu škody žádají už několik let také občané, kteří se museli po válce vystěhovat z oblasti Zakarpatské Ukrajiny. Ta připadla Sovětskému Svazu. Z finanční náhrady pro Československo za majetkové ztráty se však jen malé procento dostalo k poškozeným československým občanům. Návrh zákona na dodatečné vyrovnání projedná poslanecká sněmovna.

Zakarpatská Ukrajina, dříve Podkarpatská Rus, byla od roku 1919 součástí Československa. Koncem druhé světové války byla připojena k sovětské Ukrajině.

"Podle mého názoru je povinností České republiky se k této věc i postavit čelem. Tehdejší Československo ze strany Sovětského svazu dostalo za tento majetek náhradu, to znamená, že je odpovědností dnešní České republiky vypořádat se aspoň s těmi zbývajícími postiženými spoluobčany,"

říká šéf sněmovního zahraničního výboru, sociální demokrat Jan Hamáček.

Českoslovenští občané by podle návrhu zákona mohli požadovat finanční náhradu za domy, hospodářská stavení i budovy sloužící k podnikání, které fyzicky existovaly ke 30. lednu 1946, a za zemědělské či lesní pozemky nebo dvory. K částečnému odškodnění došlo v roce 1959, týkalo se však pouze nemovitého majetku povahy osobního nebo drobného soukromého vlastnictví. Z celkové sumy několika set milionů korun bylo tenkrát vyplaceno pouze 13 milionů.

Jan Hamáček

Ministr financí Miroslav Kalousek se k dodatečnému odškodňování staví zamítavě: "Nejen proto, že by to znamenalo poměrně výrazné nároky na státní rozpočet, ale především proto, že by to založilo nespravedlnost a nerovnost vůči těm, kteří již byli odškodněni, byť oním podivným způsobem z roku 1959," uvedl ministr ve sněmovní rozpravě na konci loňského roku.

"Já chápu názor pana ministra financí, protože jeho povinností je hlídat státní pokladnu, na druhou stranu to chápu jako morální povinnost tohoto státu. Pokud se podíváte, příslušníci kterých politických stran jsou podepsáni pod tímto návrhem zákona, tak já myslím, že šance na to, že bude schválen, tady existuje."

Miroslav Kalousek

Kdo je pod návrhem zákona podepsán? Jeho vznik inicioval Bohuslav Sobotka z ČSSD, předložili ho pak další sociální demokraté včetně Jana Hamáčka, se spolupráci s komunisty a poslanci ODS. Podpora napříč politickým spektrem má podle Hamáčka návrhu zajistit šanci na přijetí.

Ministerstvo financí původně odhadovalo finanční náročnost kompenzace na 10 miliard korun. Podle Hamáčka je to ale přemrštěná suma. Podle něj by se odškodnění dotklo nejvýš několika stovek lidí, neboť většinu potomků už nelze dohledat. A celková suma by nepřesáhla jednu miliardu korun.

Zájmy poškozených zastupuje občanské sdružení Podkarpatská Rus - náhrada majetkové újmy. Případem se zabýval i veřejný ochránce práv a potvrdil, že jejich nároky jsou oprávněné. Podali proto stížnost k Ústavnímu soudu a take mezinárodní žalobu k Evropskému soudu. I to je podle Hamáčka důvodem k předložení zákona:

"Toto je cesta, jak to jednou provždy vyřešit a neriskovat nějaké další žaloby. U Evropských soudů existují precedenční rozsudky, například v případě polských občanů, kteří žalovali ohledně majetkového vyrovnání. Dokonce pan ombudsman Motejl upozorňoval, že by bylo dobré tu věc vyřešit tady u nás a neriskovat výdaje, které by možná převýšily i tu částku, o které dneska mluvíme."