Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh zákona o církvích

Církevní obřad

Poslanecká sněmovna díky hlasům občanských a sociálních demokratů přehlasovala veto Senátu a znovu schválila vládní návrh zákona o církvích. Zástupci církví tvrdí, že zákon omezí dosavadní náboženskou svobodu a ohrozí činnost charit. Podrobnosti má Zdeňka Kuchyňová.

Podle nového zákona zaregistruje Ministerstvo kultury každou novou církev, která předloží 300 podpisů lidí, kteří se k ní hlásí. Výjimku z tohoto ustanovení má 21 církví, které už na území Česka působí. Zákon zavádí i tzv. druhou registraci. Po ní mohou církve například zakládat školy, působit ve vězení i armádě, či oddávat. K tomu však může dojít až po deseti letech působení církví. Druhou registrací vznikne i nárok na financování státem a duchovní církve budou moci zachovávat mlčenlivost ze zpovědního tajemství nejméně 50 let. Diskuse před závěrečným hlasováním ukázala, že stanoviska odpůrců a příznivců zákona se nesblížila. Čtyřkoalice a komunisté trvali na tom, že dvoustupňová evidenci diskriminuje malé církve. K odpůrcům se v této věci přidal i poslanec Jiří Payne, který - na rozdíl od svých kolegů z ODS - hlasoval proti předloze.

"I Ježíš říkal, že kde se sejdou dva nebo tři v jeho jménu, on je s nimi."

Payne naopak souhlasil s ministrem kultury Pavlem Dostálem, který církve kritizoval, že v příliš velkém rozsahu provozují jinou než náboženskou činnost.

"Proč masérské služby, lakýrnictví, doprava, inzerce, prodej a koupě zboží? Můj Bože, proč toto má evidovat církevní odbor Ministerstva kultury? Vždyť to je přece proti zdravému rozumu."

Nově přijatý zákon proto předpokládá, že podnikání bude pouze doplňkovou výdělečnou činností. Zisk církve budou použít jen k plnění své hlavní - tedy náboženské činnosti. Nepůjde tak zpět do podnikání, aby se mohlo více rozvíjet a vydělávat například na charitu. Jan Oulík z České katolické charity uvádí, že to znamená ztížení sociální práce.

"Nám se zdá, že to omezuje práva církve, která byla vydobyta po listopadu 1989, protože to chápeme jako zásah do svobody církve svobodně a nezávisle na státu si zřizovat organizace sloužící nejenom církvi samotné, k tzv. uspokojování potřeb věřících, ale organizace, které by působily pro dobro celé společnosti, což charity a diakonie jsou. To je jejich poslání.

Pan ministr Dostál při projednávání církvím vytýkal, že mají různé podnikatelské činnosti a podobně. Domníváte se, že bez toho by nebylo možné tu charitu dělat?

"Já si myslím, že ten výrok pana ministra byl velmi nešťastný. Protože člověku, který o činnosti diakonie a charity nic neví, to budí dojem, že pod zástěrkou služeb pro veřejnost se tady praktikují nějaké podnikatelské aktivity ve velkém. Charita podniká, aby si mohla vydělat na svoji vlastní činnost. To znamená pro pomoc trpícím, bezdomovcům, matkám s dětmi v tísni. A to, že podnikáme je naopak pro dobro státu, protože stát nás plně finančně nezabezpečuje. Či-li my dostaneme od státu určité procento. Na to ostatní si musíme peníze sehnat od sponzorů, obcí, okresů a mimo jiné taky podnikáním, ale to je někde na žebříčku až vzadu, nikoliv vepředu, jak to pan ministr interpretoval."

Jak prohlásil Jan Oulík, církve hodlají apelovat na prezidenta, aby zákon nepodepisoval.