Církve mají právo rozhodovat o tom, která firma může vyrábět mešní víno
Mešní víno se dostalo až před soud. Ten se zabýval kauzou, zda má církev pravomoc stanovit, které víno smí být označováno a prodáváno jako mešní. Nejvyšší správní soud rozhodl ve prospěch církve.
Církve v Česku mají výhradní právo rozhodovat o tom, která firma v zemi může vyrábět mešní víno. Rozhodl tak Nejvyšší správní soud, když řešil spor o povolení k výrobě mešního vína, který vedla Římskokatolická církev a Arcibiskupské vinné sklepy.
"Listina základních práv a svobod zaručuje, že církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti a mezi vnitřní záležitosti římskokatolické církve spadá také liturgie. Tím hlavním účelem mešního vína je jeho využití při liturgii, "
uvedla tisková mluvčí České biskupské konference Irena Sargánková.
Arcibiskupské vinné sklepy mešní víno církvi dříve dodávali. Ta jim ale v roce 2006 neudělila souhlas. Vinaři se proto obrátili na soud s tím, že církev omezuje konkureční soutěž. Mešní víno si totiž kvůli jeho zajímavosti kupují i běžní spotřebitelé. "Církev má jistě ve své pravomoci určovat, kdo je prohlášen za svatého, nemůže však stanovit monopol na to, kdo bude obrazy svatých prodávat," argumentují vinaři ve své stížnosti. Podle Nejvyššího správního soudu by se však jednalo o nepřípustný zásah do autonomie církve, říká asistent soudce Pavel Molek.
"Určitá absurdnost argumentace stěžovatele spočívá podle Nejvyššího správního soudu v tom, že by výrobce vína měl právo na to, pokud jeho víno objektivně splní všechna kritéria, aby tento souhlas získal. Soud si to nemyslí a trvá na tom, že církev má autonomní právo se rozhodnout, které víno bude během mše používat a které nikoliv. A skutečnost, že víno označené jako mešní, může případně získat nějakou výhodu v hospodářské soutěži, nemůže podle názoru soudu nad touto autonomií církve převážit."
Podle dřívějších informací tisku stojí za celou kauzou spor podnikatele Jaroslava Grmolce. Ten se s církevními představiteli a především arcibiskupem Janem Graubnerem rozešel ve zlém poté, co jeho firma musela odejít ze zámeckých sklepů v Kroměříži. Podnikatel kvůli mešnímu vínu požaduje odškodnění. Po ministerstvu zemědělství 1,3 milionu korun a po firmě Arcibiskupské zámecké víno, ve kterém má většinu olomoucké arcibiskupství chce 2,5 milionu.