Poslední firma v Evropě, která vyrábí masopustní masky tradičním způsobem, je v Zákupech
Medvěd, kobyla, slaměnej, vodník. Tyhle masky patří neodmyslitelně k masopustu. Kde se ale berou? Poslední firma v Evropě, která vyrábí tradičním postupem papírové masopustní a karnevalové masky, je v Zákupech na Českolipsku. Možná už na konci letošního roku bude zdejší výroba masek patřit na národní seznam nemateriálního dědictví tradiční a lidové kultury.
"Císař Franz Josef. Půjde do Roztok na masopust."
Jak dlouho trvá, než se maska upraví?
"Tak hodinu, hodinu a půl."
Máte nějakou předlohu?
"Fotku mám, ale jinak si masky dělám podle sebe. Někdy si masky vymyslí zákazníci a já to udělám. Do formy dávám kousky papíru, až zaschne, tak ji vytáhnu. Je úplně bílá a já ji pak barvami dotvořím. Máme tu naše staré formy. Je jim sto let, a váží kolem patnácti kilogramů. Císaři Františkovi jsem například dotvořila licousy, protože ty na té formě nejsou. Dělám to bramborovým škrobem. Přilepím, vytvaruji."
Posílají vám lidé vaše masky přímo v akci?"Ano, máme fotky z masopustních průvodů. Forem na veliké obří hlavy nám tu zbylo asi třicet. Nové veliké hlavy už neděláme. Dělají se pouze masky. V muzeu máme například hrdiny komiksu Čtyřlístek. Jeho autor, pan Němeček je tu před dvěma lety vymodeloval, a my je dneska z jeho forem vyrábíme pro Muzeum Čtyřlístku v Doksech. Pro spořitelnu jsme vyráběli lišky, vyráběli jsme Shrecky. To ale na tuzemský trh nešlo, protože autorská práva byla pouze pro Německo."
Potomci zakladatelů firmy jezdí do Zákup dodnes
Historie firmy sahá do roku 1884, kdy Eduard Held založil První rakouskou továrnu na patentní listy a luxusní papír, řekl Zdeněk Rydygr:
"Chtěl si otevřít koloniál, ale na to neměl peníze. S vozíkem začal objíždět domy. Sbíral starý papír a hadry a posílal to do Mimoně, kde byla tehdy papírna. Jako protihodnotu mu dávali papír a jeho zaměstnankyně tady v Zákupech z něj dělaly sáčky pro obchodníky a další papírové výrobky. Pak začal dělat ozdobné kmotrovské listy, které se dávaly dítěti ke křtu, pak církevní obrázky. Po zkušenostech nabytých v Německu začal dělat vánoční zboží, lampiony, masky a v roce 1907 už měl zastoupení v pěti velkých městech Evropy."Kolik tu bylo lidí?
"Mezi první a druhou světovou válkou tady měl asi 360 zaměstnanců. Asi 40 jich pracovalo v továrně a zbytek byli domácí pracovníci."
V muzeu máte i rodokmen rodiny Heldových. Jezdí sem někdo z potomků?
"Po vzniku muzea v roce 2008 sem přijeli Heldovi z Austrálie, z Anglie, z Bavorska, ze Severního Porýní - Vestfálska. A jeden Held je v Americe v Minneapolisu, ten tady byl taky se svojí americkou manželkou a synem."Masky ze Zákup jsou i ve filmech
Zájem o masopusty v posledních letech mírně stoupá, a lidi se začínají vracet k lidovým tradicím. Před prvním májem se začínají prodávat čarodějnické čepičky a přes léto je boom v námořnických čepičkách.
Masky ze zdejší firmy si zahrály i ve filmu, a lampiony s vlastní podobiznou má odsud i bývalý prezident Václav Klaus, dodal Zdeněk Rydygr:
"Spolupracujeme se studiem Barrandov, děláme výpravy k různým filmům. Před dvěma lety se natáčel v Čechách německý film Himmelsleiter. Odehrával se v roce 1947 v Kolíně nad Rýnem. Byla to love story dvou lidí při opravě rozbombardovaného Kolína. Byla tam veliká scéna kolínského karnevalu a Silvestra. Dělali jsme za sto tisíc výpravu pro tento film."
S medvědem si pro jistotu na masopustu zatancujte
Zdejší masky jsou právě na výstavě v muzeu v Turnově. Vyzkoušela si je i kurátorka muzea Lenka Tulačková."Zkoušela jsem si polovinu. Jelikož naše muzeum pořádá každoročně masopust na Dlaskově statku, tak jsem si ty masky už několikrát vyzkoušela i v reálu, protože zaměstnanci chodí přímo tu obchůzku v maskách. Byla jsem za Bacchuse."
V sítích se tu na vás dívá zavěšená smrtka, čert, vodník a řada dalších masek. Jsou tu i velké sto let staré hlavy kobyly a medvěda.
"Když přišli s průvodem, tak medvěd si měl zatancovat se všemi ženami v domě. To přinášelo dobrou úrodu a plodnost. Bylo dobré si s ním zatancovat pro všechny případy. Jako první chodil laufer a vyjednával vstup do toho statku. Vyjednával, jestli hospodář otevře a pohostí ten průvod. Pak tam chodili židi. Měl vak, a když se nikdo nedíval, tak něco ukradl po tom hospodářství, pak se to zase v průvodu snažil s někým vyhandlovat. Často se objevovali vojáci, jsou hodně typičtí na Vysočině. Je to regionálně různorodé," dodala Lenka Tulačková.