Postarší zboží v novém obalu

Na rozdíl od ostatních politických stran zahájili vládní sociální demokraté svou předvolební kampaň dosti pozdě. Teprve předminulou neděli. Nechávali tak své soupeře v určité nejistotě, jaký silný trumf vlastně vytáhnou. Jak ale uvádí Zdeněk Vališ, sociální demokracie v podstatě nabídla jen starou politiku, i když v novém balení.

Postarší zboží v novém obalu

Vedení sociální demokracie tajilo volební program tak úzkostlivě, že ho před slavnostním vyhlášením na hoře Říp raději nerozdalo ani předsednictvu strany. Známe to přece, v Česku se hned všechno vykecá! Bylo by samozřejmě hodně laciné přirovnávat šéfa strany Vladimíra Špidlu k novodobému praotci Čechovi, ovšem vzhledem k tomu, co nakonec sociální demokraté předložili, se jedna analogie přesto vnucuje. Docela trefně ji vystihl komentátor Lidových novin, když svou poznámku k sociálnědemokratické pouti na Říp nazval Sázka na med. Takže třeba mladí lidé se mohou v příštích pěti letech těšit na 50 tisíc bytů ročně. Nedostanou je zadarmo, ale mají mít snadnější přístup k nízkoúročným půjčkám a hypotékám.

Štědrá je sociální demokracie k mladým rodinám s dětmi a k ženám na mateřské dovolené. Zvedne se tzv. rodičovský příspěvek, každý novorozenec by měl dostat ještě příspěvek při narození a dětské přídavky bude sociální demokracie přirozeně opět prosazovat pro všechny děti, tedy i pro ratolesti multimilionářů. Nezapomíná se ale ani na zaměstnané lidi středního věku a důchodce. Také jim by měl stát zvyšovat životní úroveň. Velkoryse přistupuje Špidlova strana k nezaměstnaným. Překvapující novinkou je závazek, že do čtyř let zajistí 200 tisíc pracovních míst, což by znamenalo pokles dnešní nezaměstnanosti téměř na polovinu. Ironií osudu bezmála 200 tisíc lidí přišlo o práci právě za poslední čtyři roky, kdy byla sociální demokracie u moci.

Strana chce kromě toho intenzivně podporovat také myslivce, rybáře, zahrádkáře, včelaře a podobně. Téměř na nikoho nezapomíná. Ani na zahraniční investory. Ti se přece osvědčili v prvním vládním období sociální demokracie. Suma sumarum, nikdo sice neočekával, že sociální demokraté výrazněji zmodernizují svou koncepci sociálního státu, nicméně zůstávala určitá naděje, že hloubavý Špidla přece jen nakonec přijde s nějakým novým neotřelým nápadem, který by osvěžil českou politickou scénu. Nestalo se. Svůj výrazně levicový stín nedokázal Špidla překročit ani náznakem.

Propast zející mezi českou sociální demokracií a většinou moderních západoevropských sesterských stran se nijak nezúžila. Přesto většina pozorovatelů zaregistrovala jednu dosti nápadnou změnu. Například na spisovatele a publicistu Ondřeje Neffa zapůsobila jakási vlídnost, kterou vyčetl z předvolební výzbroje sociálních demokratů. Dokládá to mimo jiné tím, že někdejší heslo Lidskost proti sobectví, které bylo agresivně namířeno proti libovolnému protivníkovi, nahradil slogan Člověk na prvním místě. Jiní pozorovatelé zase upozorňují, že ze stranického slovníku zmizela silná slova, oblíbená v Zemanově éře, a sliby, které strana dává, nejsou tentokrát tak bombastické jako v minulosti. Zaznělo také, že sociální demokracie získává image zavedené solidní firmy bez sklonů k jarmarečním atrakcím. To vše je asi pravda, jenže pravdou také je, že sociální demokracie nejvíce ze všech politických stran ignoruje odpověď na otázku, z čeho všechny výdaje, dávky a dotace zaplatit.