Pozvánka na festival "Finále Plzeň"

Projekcemi filmů "Kruh" a "Tmavomodrý svět" začal v pondělí v západočeské metropoli patnáctý ročník bilanční a soutěžní přehlídky českého filmu "Finále Plzeň 2002". O přízeň poroty, v jejímž čele zasedl kameraman Miroslav Ondříček, se do 28. dubna uchází celkem šestnáct domácích snímků včetně několika novinek - Šteindlerovy "Perníkové věže", Pokorného "Únosu domů", středometrážního snímku "Archa pro Vojtu", dále film "Výlet" Alice Nellis, Michálkovo "Babí léto" a Zelenkův "Rok ďábla, jejichž soutěžní promítání jsou zcela vyprodána a organizátoři pro velký zájem diváků museli ještě několik projekcí přidat. O těchto třech naposledy jmenovaných blíže v následující rubrice Evelina Himalová.

Pozvánka na festival "Finále Plzeň"

Z filmu Výlet Alice Nellis

Režisérka Alice Nellis zaujala už před dvěma roky svým prvním filmem "Ene bene". Snímkem "Výlet" na svůj debut v mnohém navazuje. Skoro jej lze do jisté míry považovat za jeho volné pokračování. Hlavní role opět hrají Iva Janžurová a její dcera Theodora Remundová, znovu je zde důležitá postava otce. Zatímco ten v závěru "Ene bene" zemřel, tentokrát se rakovnická rodina, rozšířená o další dva příslušníky, vydává s pohřební urnou s jeho popelem do Nového Města nad Váhom, nebožtíkova rodiště. Jízdou plní údajné přání zemřelého. Ve skutečnosti se však nikdo z členů rodiny na Slovensko nevydává kvůli otci, každý si od výletu slibuje něco jiného. A tak jako v každé správné road movie vyplavou během cesty na povrch léta potlačované frustrace a obnaží se charaktery jednotlivých postav. V mistrně vypointovaných situacích se možná leckdo z diváků i pozná. Zeptala jsem se Alice Nellis, zda vycházela při psaní scénáře ze zkušeností z vlastní rodiny..?

"Nejsou to konkrétní zážitky z naší rodiny. Jsou to pocity, které člověk z té rodiny zná. A ty zážitky si člověk snadno vymyslí, protože já bych se úplně neuchýlila k tomu, vypravovat, co doma asi tak přesně děláme, ale znám ty pocity, znám tu atmosféru. A tu známe skoro všichni v nějakých variantách, a vlastně i to je to, čím bych chtěla, aby ten film komunikoval. A ten konkrétní příběh jakoby vychází z té jednoduché až mytologické formule 'cesta s mrtvým'. Takže to má v sobě i Faulkner, jehož knížku 'Když jsem umírala' jsem před lety četla, a má to i spousta filmů. Vždycky je to spíš otázka, o čem pak to bude..?"

Z filmu Výlet Alice Nellis

Ve filmu se sešla Iva Janžurová s oběma dcerami - Theodorou i Sabinou. Proč právě toto obsazení...?

"Když jsem psala nějakou takovou synopsi, tak jsem si hlavu s tím moc nedělala. Ve chvíli, kdy jsem věděla, jak ta rodina vypadá, že je to matka, dvě dcery, tak už, když jsem psala dialogy a vlastně konečnou verzi, tak už jsem si to představovala a psala jsem to pro Ivu a její dvě dcery s tím, že kdyby to nehrály, tak by to nehrály, ale ta představa mi vždycky pomáhá. Obě holky mám jako přítelkyně, každá je jiná, což je na tom krásné, a Ivu beru taky jako takovou přítelkyni, které si hrozně vážím, ale ke které se chovám, aniž by to, že jsme jiná generace, snad mělo příliš velký vliv."

Sluší se zmínit, že film byl natočen v česko-slovenské koprodukci za pětimiliónového přispění Fondu na podporu kinematografie a téměř čtyřmiliónového grantu, který získali tvůrci od slovenského ministerstva kultury, neboť je natočen v česko-slovenské koprodukci. Jaká byla tato spolupráce..?

"Co se týče těch filmařů, včetně našeho koproducenta Igora Hudce, byli to výborní lidé. A vlastně i na tom Slovensku jsme si to tak jako užívali, protože každý máme nějaké vzpomínky. To, že je to teď cizina, je pro nás takové divné. Tvářili jsme se, že to tak není, a byli jsme rádi, že nás tam vzali," uvedla k svému, divácky velmi úspěšnému filmu Alice Nellis.

Z filmu Babí léto

Také film "Babí léto", tragikomický příběh pětasedmdesátníka odmítajícího se smířit s údělem rezignujícího stáří, se těší divácké přízni, dokonce i v zahraničí. Právě v minulých dnech zaznamenal další úspěch u amerického publika. Poté, co ho diváci prestižního festivalu v Palm Springs ze 160 snímků v lednu zařadili mezi nejlepších deset, získal hlavní cenu 26. mezinárodního filmového festivalu v Clevelandu. Stalo se tak v konkurenci sedmasedmdesáti titulů z celého světa. Za herecké výkony v tomto snímku natočeném režisérem Vladimírem Michálkem podle scénáře Jiřího Hubače, převzali Vlastimil Brodský, Stella Zázvorková a Stanislav Zindulka ocenění Český lev. To připadlo i Jiřímu Hubačovi, který Brodskému napsal scénář na tělo. Přesně podle slibu, který mu dal na oslavě jeho sedmdesátin, i když realizace filmu trvala deset let.

"No tak on vlastně mě přivedl do strašlivých rozpaků, protože se mi tím zvětšil ten pocit zodpovědnosti, a to je vždycky něco tíživého, že vlastně kdyby to nebylo psáno na moje tělo a mohl bych to hrát, tak by to bylo mnohem lehčí," řekl Brodský v posledním rozhovoru pro Radio Praha bezprostředně po převzetí Českého lva na konci února v pražské Lucerně, a ještě dodal...

Z filmu Babí léto

"Já nevím, možná že bych křivdil té jury, která to vybírala, kdybych tvrdil, že si "lva" nezasloužím, ale na druhé straně člověk přece nemůže sám sebe hodnotit, protože sebe zná nejmíň. Já myslím, že každá cena je víceméně zavazující. Udělalo mi to radost, i když vím, že to není účel a poslání hereckého života," vyjádřila se k svému ocenění za nejlepší mužský herecký výkon ve snímku "Babí léto" bohužel již nežijící legenda českého filmu.

Jak jsme vás informovali v našich zpravodajských relacích, Vlastimil Brodský zemřel v sobotu ve věku nedožitých 82 let.

---

Pojďme dále k plzeňské přehlídce "Finále": Rozsáhlá retrospektiva je na ní věnována slavnému Čechoameričanovi Miloši Formanovi. Zahrne všechna jeho díla a navíc bude doplněna o dokument, který o něm v roce 1981 natočila jeho kolegyně Věra Chytilová. Osmdesátiminutový snímek s názvem "Chytilová versus Forman" měl původně vzniknout pro belgickou televizi. Po emigraci Formana do USA byla ale práce zastavena a první dáma českého filmu se k ní mohla vrátit až po deseti letech. Další retrospektivy připomenou jubilanty Josefa Skupu, Jiřího Trnku a Stellu Zázvorkovou. Mezi tradiční sekce patří "Nejbouřlivější desetiletí československé kinematografie" reprezentovaná pěti nejzajímavějšími filmy z roku 1962. Nechybí ani "Fórum České televize, sekce Český dokumentární a animovaný film" nebo kategorie "Škola, základ života". Kromě významných tuzemských tvůrců a herců se přehlídky účastní i téměř padesát zahraničních hostů. Vesměs všechny zaujal film Petra Zelenky "Rok ďábla", plný zajímavých rozhovorů s Karlem Plíhalem a Jarkem Nohavicou, a samozřejmě i jejich písniček. Mimochodem pro velký úspěch u domácího publika - od březnové premiéry ho zhlédlo přes 72 tisíc diváků - si tento snímek vybral i producent Miloslav Šmídmajer k slavnostnímu zahájení provozu obnoveného pražského Bia Illusion, jehož dramaturgie slibuje nabízet fanouškům novější české filmy, přehlídky a retrospektivy českých tvůrců, zahraniční snímky realizované v České republice, ambiciózní díla a umělecky hodnotnou tvorbu. A co říká Petr Zelenka na to, že právě jeho film "Rok ďábla" se stal tím prvním, který mohli diváci minulý čtvrtek vidět v obnoveném pražském Biu Illusion a nyní na plzeňském "Finále"..?

Z filmu Rok ďábla

"Pozval bych lidi na to, protože je to film, nad kterým se, když budou chtít, mohou zamyslet. Je to o tom, jak setkání s určitými lidmi vám změní život. Film o tom, jak člověk, který přijede do Čech točit dokumenty o alkoholické léčbě, nakonec sám propadne alkoholu a léčí se. Nebo je to o tom, že když budeme mlčet, tak uslyšíme melodie lidí kolem nás, které z nich stoupají jako takové myšlenky," uvedl Petr Zelenka k svému filmu "Rok ďábla".