Pracovníci neziskovek protestovali v pyžamu

Pyžamo jako symbol protestu pracovníků neziskových pečovatelských organizací mělo ve středu svou českou premiéru na mnoha místech republiky. Spočítat jeho účastníky dost dobře nešlo právě proto, že byli roztroušeni po všech koutech země. Navíc někteří se ani neobjevili na veřejnosti, ale prostě jen přišli do práce v pyžamu. Proč?

Foto: ČTK

I když se do "stávky v postelích" zapojila spousta lidí po celé republice, jen asi tři nebo čtyři desítky z nich byly přímo u hlavního adresáta protestu: před pražským sídlem ministerstva práce a sociálních věcí. A proč vlastně s postelí a v pyžamech? Chtěli totiž "mimo jiné upozornit kolemjdoucí na to, jak by to asi vypadalo, kdybychom my jako pracovníci v sociálních službách nevstali z postele," vysvětlila koordinátorka happeningu Kateřina Ličková. K důvodům protestu pak Lucie Kárdnerová z pražského centra Slunečnice řekla: "Nebudeme dělat žádnou generální stávku, že bychom se přestali starat o klienty, to vůbec ne. Ale připojujeme se k protestu a abychom to ukázali, tak budeme v pyžamu. A chtěli bychom upozornit veřejnost na to, že především financování neziskového sektoru a přístup státu k neziskovému sektoru začíná být problém."

Foto: ČTK

Nedostatek peněz je sice podle protestujících velký problém, nikoliv však jediný, a možná ani ně ten hlavní, říká jeden z organizátorů happeningu Jiří Kučera: "I když se teď vytvořila novela zákona, tak se stejně některé změny nezapracovaly. A hlavně se nehnulo se systémem financování sociálních služeb. Nemáme zpětné vazby, nevíme jak jsou hodnoceny naše projekty. Dostáváme v průběhu roku další přidělené prostředky, někdy v mezních termínech abychom je profinancovali."

Zmínku o zpětné vazbě vysvětlil Kučera tím, že úředníci ministerstva práce a sociálních věcí sdělují zaměstnancům neziskových organizací pouze strohá rozhodnutí, zatímco například Evropská unie jí financované projekty obvykle důkladně vyhodnotí. Bez zpětné vazby, komunikace a odůvodnění, co se proč a v jaké míře financuje, pak lidé v menších neziskových organizacích podle zpráv z různých míst společně sdílejí přesvědčení o netransparentnosti celého procesu financování sociálních služeb. "Proč jsem dostal na jednu službu 42 procent požadované dotace, na druhou 55 a na třetí 37, nevíme,"řekl například v Plzni Martin Fojtíček z organizace Ledovec, která pomáhá duševně nemocným a mentálně postiženým.

Foto: ČTK

Stejně tak z různých míst zaznívalo společné přesvědčení pracovníků neziskovek, že na jejich úkor jsou zvýhodňovány větší ústavy, zejména příspěvkové organizace státu nebo krajů. A že právě na tom nic nemění ani novela zákona o sociálních službách, kterou se právě v těchto dnech zabývá sněmovna.

O něčem jiném mluví představitelé resortu. Podle ministra Petra Nečase nárůst objemu peněz rozdělovaných státem na sociální služby je neudržitelný a nový zákon chce dbát na větší efektivnost těchto nákladů. "Hledáme cestu, aby tyto finanční prostředky neunikaly ze systému sociálních služeb a byly opravdu vynaloženy na péči o konkrétního člověka." Petr Nečas, stejně jako jeho mluvčí, který se setkal s účastníky protestu před ministerstvem, však projevili ochotu dále jednat o požadavcích pracovníků neziskovek.