Nikdy nezapomenu na příběh chlapce s mozkovou obrnou, říká představitelka organizace MRIYA
Chápu, že lidé jsou tou pomocí už unavení a mají na to právo, říká představitelka organizace MRIYA Oleksandra Saška. Ta v Česku působí víc než rok. Za tu dobu pomohla 40 tisícům uprchlíků z Ukrajiny. Patřila mezi organizace a dárce, které přivítal v Černínském paláci ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Jmenuje se MRIYA podle zničeného letadla?
"Má to dvojí význam. Jednak se jmenuje po zničeném letadle. Náš sen je, že někdy to letadlo zase zrenovují a bude létat. Mrija má v ukrajinštině ještě jiný význam - sen. Doufáme, že válka brzy skončí, a spousta lidí se budeme moct vrátit domů za svými příbuznými, za svojí rodinu."
Kdy jste organizaci založili?
"Už je to rok. 11. března 2022 a vznikl samotný spolek. Ale pomáhat jsme začali dřív, hned 26. února jak začala válka."
Má spolek nějaké své přispěvatele, donátory?
"Máme partnery a přispěvatele. Jsou to fyzické osoby, které nám pomáhají, ale také spousta neziskových organizací. Přispívá nám i magistrát. Děkujeme mu za podporu, a že nám důvěřují. Poskytli nám pomoc, u když jsme byli poměrně neznámý spolek."
Kolika lidem jste za ten rok pomohli?
"Je to přes 40.000 lidí za loňský rok. Letos je to kolem 4.000 lidí. Doufám, že těch lidí bude čím dále tím méně potřebovat pomoc, ale bohužel situace je prozatím stále alarmující. Je spousta lidí, kteří přichází pro pomoc."
Jste v nějakém kontaktu s lidmi, kterým jste třeba před rokem pomohli? Chodí za vámi, víte, co s nimi je?
"Určitě, protože většina z těchto lidí jsou naši stálí klienti, kteří opakovaně přichází pro pomoc, ať je to humanitární pomoc, anebo pomoc s nějakou administrativou, překlady, s ubytováním a podobně."
Tady v Česku je několik dětí bez doprovodu zákonného zástupce, třeba jenom s někým, koho jejich rodina znala. Jak řešíte pomoc těmto dětem a chodí za vámi?
"Přiznám se, že momentálně je ta situace lepší, než byla před rokem. Spousta dětí už se vlastně usadila a našla si podporu i ze strany třeba českých rodin anebo ukrajinských rodin, které se jich ujaly a které je podporují. Když tyto děti přicházejí, tak první věc, kterou zjišťujeme, kde mají rodiče, zjišťujeme, jestli jsou soběstační, jestli mají finanční prostředky na to, aby každý den mohli nějakým způsobem vyžít. A podle situace nabízíme všechna možná řešení. Buď jsou to podpory různých neziskových organizací, které mají programy pro tyto děti, anebo podpora ze strany rodičů, kolikrát rodiče z Ukrajiny těmto dětem pomáhají."
Co člověk, to příběh. Je některý, na jaký nezapomenete?
"Ano, takový je, protože jsem ho řešila osobně. A stále na něj nedokážu zapomenout. Je to příběh dvou maminek, které přijely do ČR s dětmi, které měly mozkovou obrnu, dva chlapečci. Byl velký problém pro ně najít lékaře, protože ta poptávka po pediatrech je obrovská. V průběhu času se jim dostalo lékařské péče, ale ten jeden z chlapečků umřel. Já jsem byla na telefonu, když se to stalo. Maminka mi volala uprostřed noci, že přestal dýchat. Pak jsem pomáhala řešit pohřeb, takže to je asi takový příběh, který osobně mně utkvěl v paměti."
Sama mluvíte bezvadně česky. Jak dlouho jste v Česku?
"Hrozně dlouho, víc let, než jsem žila na Ukrajině. Je to víc než 25 let, takže českou zemi miluji a jsem vděčná lidem, jak se k danému problému postavili a jak podporují lidi, kteří samozřejmě přicházejí s velkými potřebami."
Co říkáte nedávnou demonstraci, kdy lidé chtěli z Muzea odstranit ukrajinskou vlajku. Jak tuto událost vnímají Ukrajinci?
"Vnímají to s pochopením, chápou ty lidi, kteří jsou tou pomocí už unavení i vyčerpaní, a mají na to právo. Já bych vůbec tyto lidi neodsuzovala, je to jejich názor a samozřejmě chápu, že ne všichni jsou po roce ochotní se této problematice věnovat, když paralelně s tím řeší svoje existenční problémy a potřeby. A chápu, že někteří jsou agresivní a přistupuji k tomu i prostřednictvím fyzických útoků i na samotné Ukrajince, nejenom na vlajku. Ale ta většina lidí, kteří k tomu mají dobrý postoj, je takové světlo ve tmě. Takže já jsem přesvědčená, že stejně většina lidí nás podporuje a že spolu to zvládneme i přesto, že jsou odpůrci."
