Pravidla stanoví Brusel

Návrh na sedmileté moratorium pro pohyb pracovních sil po vstupu zemí ze střední Evropy do Evropské unie, se kterým přišlo před vánočními svátky Německo, vyvolal v Česku pobouření. Jak ale uvádí Zdeněk Vališ, boj o různé přechodné lhůty bude sice oboustranný, ale Praha v něm nebude mít moc trumfů v ruce.

Je samozřejmě možné zamýšlet se nad očividnou schizofrenií v postojích Evropské unie. Na jedné straně staví kolem svých hranic vysoké zdi a silně tlačí na kandidátské země, aby je urychleně rovněž postavily. Na východě a na jihu samozřejmě. Na druhé straně unie bourá už do existující zdi díry pro vysoce kvalifikované pracovníky. A některé státy unie už by nejraději stavěly ve zdi přímo slavobrány. Důvod je zřejmý. Západní Evropa migranty potřebuje, a nejen vysoce kvalifikované. Jinak dojde v nejbližších desetiletích ke kolapsu důchodového zabezpečení.

Tato skutečnost je všeobecně známa. Například jeden vysoký německý diplomat řekl Hospodářským novinám, že demografický vývoj v zemích typu Německo povede už za deset let k takové poptávce po pracovních silách z Polska, Česka, Maďarska či Slovenska, že ani jejich souhrnný migrační potenciál ji nedokáže uspokojit. Pozorovatelé v západní Evropě často říkají, že stavění zdí nedává z hlediska ekonomické perspektivy žádný smysl. Je ovšem vždy srozumitelné politicky vzhledem k převažujícím náladám u veřejnosti.

Tato politická karta může na druhé straně tu skrytě, tu otevřeně posloužit rovněž jako prostředek nátlaku při jednáních s kandidátskými zeměmi o jiných dočasných lhůtách a výjimkách. Pravidla hry prostě stanoví unie, a to právem silnějšího. Praha se například netají úmyslem znemožnit cizincům po určitou dobu nakupovat v Česku nemovitosti a pozemky i po vstupu země do Evropské unie. Parlament navíc přijal loni zákon o prodeji dosud státní zemědělské půdy pouze českým občanům.

K základním principům fungování unie ale patří volný pohyb zboží, služeb a kapitálu. Jenže k těmto principům patří rovněž volný pohyb pracovních sil. Jestliže by tedy Brusel sám přišel s výjimkou a stanovil několikaleté moratorium pro volný pohyb pracovních sil z Česka do zemí unie, pak by samozřejmě ulehčil vyjednávací pozici Prahy pokud jde o dočasný zákaz prodeje půdy a nemovitostí cizincům. K takovému kompenzačnímu obchodu nakonec asi dojde. Přesto nemusí být pro Prahu až tak dobře vybilancovaný.

Rakousko si například před vstupem do unie, především kvůli obavám z Němců, vymohlo dočasnou výjimku znemožňující skupovat rakouskou půdu. Dánsko dokonce získalo trvalou výjimku, podle které žádný cizinec nemůže v zemi koupit rekreační chalupu. Ani jedna z těchto zemí ale nemusela poskytnout kompenzaci v podobě omezení pohybu svých občanů na západoevropském pracovním trhu. V obou případech šlo ovšem o země, o jejichž členství Evropská unie velice stála. Vyjednávací pozice Česka je samozřejmě jiná.