Pražské módní salóny

Módu v českých zemích v první polovině minulého století představuje nová výstava nazvaná Pražské módní salony 1900 - 1948. Uspořádalo ji Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze a návštěvníci mohou obdivovat 85 historických modelů. Vystavené exponáty, některé k vidění úplně poprvé, ukazují vzestup, vrcholné období i úpadek pražských módních salónů.

Foto: ČTK

Černá plesová róba s pestrobarevnými nařasenými rukávy z roku 1936 ušitá v modelovém domě Hany Podolské nebo precizně ušitý smoking z roku 1931 od Františka Bárty. Takové modely návštěvníkům představí expozice z cyklu Česká móda. První část výstavy zachycuje módu do roku 1918. Módní trendy z období před první republikou přibližuje kurátorka výstavy Eva Uchalová.

"Na počátku 20. století krejčovská tvorba měla na co navázat. Už v 19. století dokonce měla řadu mezinárodních úspěchů, protože někteří pražští krejčí se zúčastňovali světových výstav. Třeba na světové výstavě v Londýně v roce 1862 měla firma Krach vystaveno asi 35 exponátů. Takže úroveň krejčovská byla tady vysoká už v 19. století."

Mezi válkami dochází ke značnému rozvoji krejčovského řemesla a módní tvorba z luxusních salónů dosahuje světové úrovně. Salóny Podolská, Rosenbaum, Roubíčková nebo Bárta znala snad každá žena. Módní rozmach odrážel společenskou potřebu elegantního oděvu jako symbolu evropských ambicí nového státu. Meziválečnou produkci představí šaty ze 16 salónů. Pokračuje Eva Uchalová.

Foto: ČTK

"V meziválečném období představujeme skutečně to nejlepší, čeho ta móda dosáhla. Postavili jsme vedle sebe dva konkurenční největší a nejluxusnější podniky. Nalevo je umístěna firma Rosenbaum, napravo Podolská. Jak se tak různě vedly spory, který závod byl lepší, tak si to tady může každý na vlastní oči srovnat. Vystavujeme i menší firmy, které třeba nebyly tak proslavené, ale měly své dobré jméno, třeba salón Mimi Marie Sudkové či Madlén Marie Haasové. Je jich celá řada."

Slavná éra krejčovské produkce skončila s nástupem druhé světové války. Salóny byly likvidovány a jejich četní židovští majitelé umírali v koncentračních táborech. Zbylé salóny postihlo totální nasazení zaměstnanců. Zakázkové šití pokračovalo ve velmi omezené míře, vlivem nedostatku textilu se však modely přešívaly. Kurátorka Uchalová vypráví o poválečném vývoji českých salónů.

"Po válce se krejčovská tvorba velice rychle konsoliduje. Už v roce 1946 mají krejčí velice rozsáhlé plány, chtějí zakládat módní centrum pro střední Evropu, zakládají časopis. Těch časopisů vzniklo po válce hned několik. Ovšem samozřejmě jak sílí vliv komunistů, tak mají horší podmínky pro realizaci svých cílů, takže se to nepodařilo uskutečnit. Přišel únor, únorové události, po kterých salóny byly znárodněny a staly se součástí družstev a národních podniků."

Foto: ČTK

Vystavené modely doplní projekce krátkých archivních filmů, které se budou promítat na velkoplošné obrazovce v prostorách výstavy. Více informací dodává vedoucí prezentace sbírek Uměleckoprůmyslového muzea Dušan Seidl.

"V Národním filmovém archivu jsme dohledali filmy, které se promítaly. Z týdeníků se nám podařilo najít asi osm sekvencí od jedné do pěti minut, kde jsou natočené módní přehlídky, které se odehrávaly v té době. Například je tam módní přehlídka z dostihových závodů ve Velké Chuchli, kde se objevuje i Lída Baarová. Také jsou tam dokumenty rázu sociologického, které spadají především do období druhé světové války, kdy se řeší problém nedostatku materiálu, jak se věci mají přešívat a jak se mají používat zbytkové materiály."

Návštěvníky výstavy čekají kromě projekcí také komentované prohlídky a přednášky na dobová témata. Pro obdivovatele tehdejší módy je připraven i rozsáhlý katalog mapující osudy majitelů salónů na pozadí převratných historických událostí. Expozici je možné shlédnout do 29. dubna roku 2012.