Pražský primátor Pavel Bém k odstraňování škod po povodních
Rok po povodních, jsou v Praze stále vidět jedjich následky. Město zoufale hledá prostředky na opravu domů i poničených komunikací. Zároveň se staví i povodňové zábrany, aby připadná velká voda nezastihla Prahu nepřipravenou. A právě o tom, jak se s následky povodně hlavní město vypořádalo se ptal primátora Pavla Béma kolega Herbert Brynda.
Kdybyste měl školními známkami ohodnotit spolupráci se státními institucemi, z nevládními organizacemi, ale i s evropskými institucemi na odstraňování povodňových škod v Praze, jak by to dopadlo?
"Já nepatřím k těm, kteří by chtěli otevřeně kritizovat stát za to, jak dává pomalu peníze. Pravda je taková, že dodnes čekáme na finanční prostředky z ministerstva pro místní rozvoj, dodnes se nepodařilo dotáhnout převod finančních prostředků z Fondu ISPA. To všechno jsou samozřejmě problémy, které mají takovou tu klasickou administrativní povahu. Někde za ní je třeba vidět nezájem, někde možná dokonce i úmysl, ale velmi často se jedná o prostý šlendrián a někdy také o ten nezbytně nutný a hrozně dlouhý administrativní proces, například v případě zdrojů z fondů Evropské unie. Já bych oznámkoval stát trojkou. Očekávám, že ještě gró dalších finančních prostředků přijde. Přál bych si, aby ty obstrukce byly co nejkratší nebo nejmenší."
Jak byste hodnotil stav odstraňování následků povodní v současnosti. Například v Karlíně jsou stále viditelné stopy po velké vodě."Bohužel. Pětisetletá voda způsobila takovou pohromu v Praze, že naše odhady ohledně celkové škody na majetku obecním i majetku privátním přesahuji částku 26 miliard korun. To je obrovský zásah do infrastruktury i vlastního rozpočtu města. Není se možné divit, že rok po povodních v Karlíně jsou dnes obecní domy, které ještě nejsou plně rekonstruovány. Vlastní rekonstrukce bude probíhat v následujících dvou letech a já jsem přesvědčen, že za dva roky, až se zde sejdeme, budeme se dívat na tzv. nový Karlín. Do vybudování protipovodňové ochrany Prahy bude nainvestováno letos, příští a přespříští rok přes dvě a půl miliardy korun. Mou ambicí je, aby v roce 2006 Praha byla proti pětisetleté vodě chráněna."
Došlo podle Vás k jednoznačnému určení osobní odpovědnosti za rozsah povodňových škod?
"Hledat osobní odpovědnost u přírodní katastrofy je tak trochu farizejství. Například největší škoda v pražském metru, která dosahuje částky téměř sedmi miliard korun, vznikla způsobem, s nímž nikdy konstruktéři, inženýři, kteří metro stavěli, nepočítali. Nepředvídali, že by mohla nastat situace, kdy se voda bude do vestibulu metra dostávat ze shora. Je dnes zřejmé, a na mnoha místech se to ukázalo, že spousta věcí nefungovala, spousta věcí měla konstrukční závady, na které se mohlo přijít. Tady si myslím, že rezignace ředitele dopravního podniku, odštěpného závodu Metro, tedy nejvyššího manažéra, je prostě logickým vyústěním závěrů vlastní zprávy. Dalo by se přece říci, že kdybychom opravdu dohledávali tu osobní odpovědnost až do naprostého detailu, tak bychom museli začít propouštět řádově stovky zaměstnanců a to, myslím, asi ta úplně správná cesta není."