Unikátní Langweilův model Prahy bude digitalizován
Do dvou let bude možné nakouknout do zákoutí staré Prahy i na počítači. Praha se totiž spolupráci s Muzeem hlavního města rozhodla digitalizovat unikátní Langweilův model. Na trojrozměrnou digitalizaci dá 12,5 miliónu korun. Teď je v plném proudu fáze snímání modelu. A jak se dozvíte, od Zdeňky Kuchyňové, jedná se o unikátní operaci.
"Měl poměrně dost volného času a velice se zajímal o Prahu, o její uličky. Tím, že byl i miniaturistou, tak začal kromě obrázků dělat i modýlky jednotlivých staveb. Jednou z prvních byl model Clam-Gallasova paláce. Pak začal postupně tvořit velký model, který zdědila jeho žena. Potom, když se ocitla ve velice špatných podmínkách, tak byla nucena tento model prodat."
Díky prosebnému dopisu vdovy ho koupil císař Ferdinand V. Model byl však nedokončený, protože Antonín Langweil zemřel v pouhých 46 letech. Získal si pověst zaníceného podivína, jehož dílo však stojí za pozornost. Jeho model Prahy také dnes patří k největším zajímavostem muzea. Langweil na něm pracoval do roku 1826 až do své smrti v roce 1837.
"Langweilův model je skutečně jedním z nejdetailnějších urbanistických modelů na světě. Langweil ho tvořil 11 let,"
říká radní Milan Richter a primátor Prahy Pavel Bém dodává.
"Je to dílo, které dnes představuje jedinečný pohled a zrcadlo toho, jak vypadala Praha. Staré Město s židovským ghettem, Malá Strana bez Petřínských sadů, Pražský hrad. Přibližně 2000 budov, z nichž jedna polovina už dnes neexistuje. Detailní zpracování modelu je dnes mimořádně atraktivní pomůckou pro architekty, památkáře a urbanisty při snaze ochránit město."
Ti tak mohou při nejrůznějších rekonstrukcích vrátit Praze tvář, kterou kdysi měla. Lidé díky digitalizaci modelu opět uvidí stará zákoutí, která znají například z filmů pro pamětníky. Model má 25 metrů čtverečních a je postaven z papírové lepenky a dřeva v měřítku 1:480. Odborníci nyní snímají jeho jednotlivé části. Podle Tomáše Petrů z firmy Visual Connection, se snímky pořizují i prostřednictvím robotů.
"Co se týče nejmenších objektů, které by jsme chtěli zachytit, tak jsou velikosti milimetru kubického a jsou to třeba náhrobky na židovském hřbitově. Různé tunýlky, průchody mají 5 až 8 milimetrů v průměru. Co se týče snímací techniky, tak používáme zařízení, které má rozlišení 16 miliónů bodů. Za tu dobu zničíme tři fotoaparáty, protože bude vytvořeno tolik fotografií, že se mechanika toho fotoaparátu třikrát rozpadne. Těch fotografií bude asi půl miliónu. My se samozřejmě k tomu modelu nesmíme příliš přiblížit. Kdyby jsme ulomili věžičku, vikýřek, to by jsme se se zlou potázali. My na něj dokonce nesmíme ani svítit. Jedná se v podstatě o vědecko-fantastickou práci."
Až bude skončena první etapa snímání modelu, a to by mělo být v polovině března, bude model opět umístěn do nové nasvícené vitríny. Ta předchozí sice zaručovala perfektní mikroklima, ale ochrana byla tak velká, že toho návštěvníci příliš neviděli. Teď jim nabídne pohled do středu modelu i otočná kamera. Tvůrci digitalizace už plánují i hry pro děti, kde by se starými uličkami Prahy procházely historické postavy.
