Před 140 lety zemřel Bedřich Smetana
Letos se slaví Rok české hudby a společně s ním dvojité výročí hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Narodil se 2. března před 200 lety a zemřel 12. května přesně před 140 lety. Spolu s Antonínem Dvořákem, Leošem Janáčkem a Bohuslavem Martinů tvoří Smetana čtyřlístek velkých jmen české hudby, která se stala světovým fenoménem.
„Osobností jako je Bedřich Smetana se v každém národě najde jen hrstka. Jsou to ti, jejichž mimořádné nadání se prosadí navzdory přání vlastní rodiny. Ti, kdo na svém nadání pracují a pilují ho, dokud není vybroušené k dokonalosti. Ti, kdo nakonec svým talentem dokáží povznést vlastní národ a spolu s tím ovlivnit celý svět,“ píše se na webu Rok České hudby.
Bedřich Smetana je považován za otce české národní hudby. Vytvořil díla, která zanechala trvalý odkaz v historii hudby a stala se nedílnou součástí kulturního dědictví České republiky.
Skladatel odešel do uměleckého nebe v roce 1884 ve věku šedesáti let, kdy byl již zcela na konci duševních i fyzických sil. Jak a na co zemřel, o tom se dodnes vedou debaty. Až do konce 20. století převládal názor, že důvodem byl syfilis, ale mluvilo se i o kornatění mozkových tepen. Počátkem 21. století přišla česká věda s objevem, že skutečnou příčinou byl zánět obličejových kostí.
Stomatochirurg Jiří Ramba z rentgenových snímků Smetanovy lebky zjistil, že pravá část obličeje byla méně vyvinutá následkem úrazu utrpěného v dětských letech při nebezpečné hře s výbušninami. Obličejové kosti pak nesly známky velmi bolestivého infekčního zánětu, který mohl vyvolat jak katary, zvracení a závratě, tak zánět ušních kůstek.
Kromě toho, že trpěl prudkými bolestmi, v roce 1874 Smetana ještě ohluchl. A později se přidaly i psychické problémy. Přesto se jako skladatel nevzdal. Závěr svého života strávil u své dcery Žofie v myslivně v Jabkenicích, kde vytvořil vrcholné skladby – mimo jiné klavírní cykly Sny a České tance či smyčcový kvartet Z mého života, poslední tři opery, Hubička, Tajemství a Čertova stěna, především však cyklus šesti symfonických básní Má vlast.
„Dnes těžko chápeme, jak mohl při tom martýriu psát tak geniální hudbu, ve své šíři dodnes nedoceněnou,“ konstatuje skladatel Lukáš Hurník.
Hrob na Vyšehradě
Bedřich Smetana zemřel 12. května 1884 v Ústavu pro choromyslné v Kateřinské ulici na pražském Novém Městě, kam byl převezen koncem dubna, když se v záchvatech zuřivosti stával nezvladatelným a často nebezpečným pro své okolí. Diagnóza byla paranoia.
Slavnostní pohřeb se konal 15. května, pořádala ho Umělecká beseda a účastnila se ho řada zástupců politického i uměleckého života, různých spolků a personál Národního divadla. Průvod vedl od Týnského chrámu kolem Národního divadla a sídla Umělecké besedy na Jungmannově třídě na Vyšehradský hřbitov, kde byl skladatel pohřben. Po pohřbu se v Národním divadle, jehož jeviště bylo potaženo černým suknem, hrála Prodaná nevěsta.
Autorem obelisku na hrobě Smetany je architekt Josef Fanta. Pomník byl odhalen 12. května 1893. V roce 2012 byl hrob nově upraven. Na hlavním obelisku je bronzový portrét Smetany, na náhrobku nechybí ani partitura Vltavy, výčet vět Mé vlasti či seznam všech jeho osmi oper.
Den smrti hudebního skladatele, 12. května, si připomíná celý umělecký svět na začátku festivalu Pražské jaro, tradičně zahajovaného jeho cyklem Má vlast.
Související
-
-
Česká fortissima ušima Lukáše Hurníka
Rok 2024 je rokem české hudby. Lukáš Hurník při této příležitosti přiblíží nejzajímavější skladatele a jejich díla.
