Před 150 lety se narodil malíř a rytec Max Švabinský
Cenné malby, vitráže v katedrále sv. Víta v Praze, první oficiální portrét prezidenta T. G. Masaryka, úspěšná série poštovních známek - to vše jsou díla rodáka z Kroměříže.
Dílo jednoho z nejvýznamnějších českých malířů minulého století je mimořádně bohaté jak do množství, tak i různorodosti použitých technik.
Švabinský se narodil v září 1873 v Kroměříži. Po absolvování německé reálky jej v roce 1891 přijali na pražskou Akademii výtvarných umění, kde studoval u profesora Pirnera a především Mařáka. Už tehdy se projevil jeho výjimečný talent. Portréty, na nichž zachytil podobu řady významných osobností své doby jako Tomáše Garrigua Masaryka, Jana Nerudu, Josefa Mánesa či Antonína Dvořáka, se staly podstatnou složkou jeho pozdější tvorby.
V roce 1897 Švabinský odjel na studijní pobyt do Paříže a svůj umělecký obzor si ještě rozšiřoval cestami po Holandsku, Německu, Francii, Itálii a Belgii.
Vedle obrazů a grafik se Švabinský proslavil jako tvůrce návrhů na podobu trojice vitrážových oken v katedrále svatého Víta na Hradčanech. Podílel se na výzdobě pražského Obecního domu nebo foyer nedaleko stojící Zemské banky. Švabinského rukopis v neposlední řadě nesly i některé československé bankovky a poštovní známky.
Max Švabinský se věnoval i pedagogické činnosti. Roku 1910 byl jmenovaný profesorem na pražské Akademii a po Vojtěchu Hynaisovi převzal grafickou a speciální školu figurální malby, kterou vedl sedmnáct let. Patřil také mezi zakladatele Spolku výtvarných umělců Mánes a byl významným představitelem Sdružení českých umělců grafiků Hollar.
V roce 1945 byl jmenován národním umělcem a rovněž rytířem francouzské Čestné legie. Zemřel v roce 1962 ve svých 89 letech a je pochovaný na vyšehradském Slavíně.
Související
-
10 nejznámějších českých malířů
Jejich malby zdobí foyer Národního divadla, Obecní dům nebo Pražský orloj. V cyklu RPI představujeme umělce, kterým se podařilo uspět ve světovém měřítku.
-
