Před 190 lety se narodil architekt a mecenáš Josef Hlávka
Architekt, stavitel, politik a filantrop Josef Hlávka zanechal významné stopy nejen v Praze, Vídni, ale také v dalších koutech bývalé monarchie. Jím založená nadace funguje dodnes.
Dobové portréty zachycují Hlávku jako vážného vousatého muže s lehce podmračenou tváří a vlídnýma očima. V profesním životě byl dítětem štěstěny, dařilo se mu vše, na co jen sáhl. Od mládí vynikal výjimečnou pílí a neuvěřitelným pracovním nasazením. V letech 1860 – 1869 postavila Hlávkova stavební kancelář 142 staveb. Tím se mohla pochlubit jen málokterá firma té doby.
V Praze podle vlastního návrhu vybudoval Zemskou porodnici u Apolináře, která slouží dodnes. Založil Hlávkovu kolej pro nemajetné nadané studenty. Na Ukrajině v Černovicích postavil rezidenci biskupa.
Výrazně se prosadil ve Vídni. Asi nejznámějším dílem Hlávkovy stavební kanceláře je budova opery.
Další významnou stavbou na Ringstrasse je palác arcivévody Viléma. Hlávka stavěl i nedaleké Akademické gymnázium – na kterém mimochodem maturoval Tomáš Masaryk. Podle vlastních projektů postavil Josef Hlávka ve Vídni také několik činžovních domů, v jednom z nich si zařídil svůj vídeňský byt.
Pracovní vypětí a namáhavé cestování si vyžádalo svou daň. Na podzim roku 1869 Hlávka zkolaboval a ochrnuly mu obě nohy. Osmatřicetiletý velmi úspěšný muž se ocitl na invalidním vozíku, musel opustit kancelář a odejít do ústraní na zámek v Lužanech, tři kilometry od rodných Přeštic.
Hlávka mecenáš
Spolu se svou druhou ženou Zdeňkou Havelkovou vytvořili na zámku prostředí pro své hosty, kterými byli přední osobnosti z kulturních, vědeckých i politických kruhů.
V Lužanech se zrodil projekt na založení České akademie věd a umění, stavbu studentských kolejí, nové budovy Akademie výtvarných umění a mnohé další. Hlávka mimo jiné hradil první kompletní překlad Shakespearova díla, podporoval Julia Zeyera, Oskara Nedbala a jeho proslulé kvarteto a mnoho dalších.
Čtyři roky před smrtí v roce 1904 ve své poslední vůli ustavil Hlávka univerzálním dědicem svého bohatého majetku nově založenou nadaci „Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových“.
Ta téměř zázračně přežila jak období nacismu, tak komunistickou totalitu a je tak nejstarší nadací s nepřerušenou kontinuitou v České republice.
Josef Hlávka byl členem vídeňské Panské sněmovny, kam císař doživotně jmenoval zasloužilé rakouské občany, z českých zemí třeba Františka Palackého, Josefa Václava Myslbeka, Antonína Dvořáka, Jaroslava Vrchlického a průmyslníky Emila Škodu, Vojtěcha Lannu nebo Františka Křižíka.
